Proč mi to nikdo neřekl?! | MUST SEE & EAT IN SPLIT |

Jo. Myslím si, že jsem nakoukla už do pár zemí a jen z málo které jsem byla zklamaná. Naopak. Na každé z nich si najdu to něco, proč bych se tam vrátila a proč se mi tam líbilo. Co se ale týká Chorvatska, tak tam jsem byla jen párkrát a vždy mi hodně lidí říkalo – tam nejezdi. Nebylo tedy na mém pomyslném cestovatelském listu. ALE. Po zkušenosti minulý rok, kdy jsme tam kolem ostrůvků pluly s Misskama a hlavně tedy těchto 4 dnech ve Splitu měním názor. Proč mi nikdo o tý kráse neřekl! Jsem vděčná, že jsem se tam mohla do takového resortu podívat a teď vám ty všechny fotky ukázat! Vlogy jsou už na mém Youtube – ZDE. Tak informace již máte, ale fotek – těch nikdy není dost, že?!

Let byl trochu delší než by mohl do Splitu být. Bookovalo se to toiž na poslední chvíli, tak jsme měly dva přestupy. Vždy to byly takové ty ultra krátké lety – třeba 40 minut, že si člověk neuvědomil, že někam doletěl. U nás se to prokazovalo tak, že jsme ve Vídni říkalo dobrý den a v Záhřebu halo :D. To si zvyknete na jednu zemi a pak přestoupíte (spíš přelítnete letiště v těch pár minutách co máte) a jste zase v další zemi. No, sradna byla :D.

Po tom už bylo vše ale v naprostém klídečku. Na letiště ve Splitu pro nás přijelo auto – pozor – ultra naleštěné a čisté auto s řidičem v obleku. Naše srdce si získal ale hlavně tím, že nám uvnitr nabídl vodu, které jsme měly značný nedostatek 😀 S Eli jsme si uvědomily, že ten trip bude stát opravdu za to! Pokud jste si tedy na Instagramu nevšimli, tak jsem tam spolu s Eliškou z blogu Time to Fit. Fotkama jsem docela spamovala, takže jste si toho určitě všimli. Ona dává také články o tomto výletu, tak se tam určitě koukněte. Odkaz je zde.

Jak nás odvezli na hotel, tak naše pokoje nebyly ještě připraveny, tak se nám strašně omlouvali a řekli, že tady máme voucher, že bohužel ještě musíme jít  do baru na drink. Tak jsme se tomu trochu smály. On je to stráášný trest jít na Mojito na terase, u moře s výhledem na jachty :D. Další věc byla, že nám dali každé svůj pokoj. To jsme se cítily, jako že si myslí, že nejsme kamarádky :D.

Potom už byly po chvíli pokoje ready, tak jsme se šly ubytovat. Hotel se jmenu Le Meridien Lav Split. A právě jím jsme byly pozvány na otevíračku jejich ultra nového beach baru, který prý nemá v Chorvatsku obdoby. K tomu baru se dostanu ve článku z druhého dne (ve vlogu už je). Bylo o nás tedy královsky postaráno. Připravili pro nás právě i na ty dny program, ať nám ukážou, co se dá po okolí dělat a proč je ta oblast skvělá na pobyt. No, nás přesvědčily dost :D. V hotelu a všude na těch místech na nás byli všichni strašně milý a nápomocný. Co jsem právě o Chorvatsku slyšela, tak to bylo vždy o tom, jak tam jsou nepříjemný lidi, místňáci a atmoška už tam moc není. Nevím teda, co si o tom myslet, ale asi jsme měly štěstí :). V hotelu je to tedy snad samozřejmost, že je servis na jedničku, ale na lodi, v restauracích, na Hvaru v rybárně – prostě všude pohodáři :).

A toto je tedy pokoj. S výhledem nepotřebující komentář. Jen to casino by tam nemuselo být :D.

Pak jsme si odfrkly po těch všech přestupech a měly nutkání ohlídnout okolí. Ten den nás totiž brali na prohlídku městem a na večeři. To bylo ale za pár hodin a my chtěly k moři :D. Zrovna ale akorát nebylo moc azurkové počasí, ale to nevadilo. Vedro bylo i tak dost:D. Hotel je u přístavu s jachtama a je to obrovský rezort s bazény, lehátky a cabanas. Co jsme ale podél té pláže dál, tak tam na ní leželo dost lidí blízko sobě. Já mám ráda teda písčité pláže, kde je místo kolem mě a mám trochu soukromý. V tomto by to pro mě tedy moc nebylo. Ale ta příroda, skály tam byly krásné.

Pak jsme si ještě skočily na sváču a šlo se na procházku po Splitu. Byla tam výborná italská restaurace. Já si koupila tyhle smažený cukety, kterých by zvládla sníst pětinásobnou porci :D.

Prohlídka města byla ultra zajímavá a taky ultra dlouhá! Začali jsme nějak kolem sedmé a skočili kolem desáté večer. Měli jsme totiž pána průvodce, který nám povídal tolik zajímavostí, že se nechával unést. Ale musím říct, že se mi Split hodně líbí! Tento výhled byl první místo, kam nás vzal – Teraca Vidilica.

Cestou dolů pak vedou takové schody podél kterých jsou samé typické kamenné domečky. Má to prostě atmošku!  Na této fotce dole je místo, kudy se jde na promenádu k paláci. Na fotce je takový plácek na konci cesty, tam prý chodí mladí vegetit a relaxovat :). Pak už začalo zapadat sluníčko, tak bylo to potulování uličkama hned kouzelnější!

Tedy mám takový výraz allá – co že mi to trčí z tý hlavy?!D

Cíl celé prohlídky bylo v paláci, jehož zbytky jsou ještě stále na místě. Dřív tam lidé žili a vy tam teď můžete jít dovnitř. Prý se tam natáčela i Ga of Thrones! No, místama vám jde trochu mráz po zádech, když si představíte, jak to  tam asi vypadalo.

Tohle místo bylo neskutečné!! (ta fotka není nijak zvlášť upravená)

Na tomto místě byla úžasná atmosféra! Lidi všech věkových kategorií tam tančili, zpívali a turisti si tam v rytmu pohoupávali v bocích. Úplně nás to tam nabilo!

Na večeři jsme se hrozně těšily. S Elí jsme byly úplně hotové 😀 Ono se to nezdálo, ale fakt to bylo dlouho, plno informací, které si teď už ani moc nepamatuju a měly jsme hlad :D. Vzaly nás do restaurace Mazzgoon – odkaz na TripAdvisor zde. Bylo tam krásný venkovní posezení, příjemná obshluha a božské jídlo! Jako předkrm jsem si dala tatarák, jejich nějaký speciální. Ok, mám ráda tatarák a vždy jsem měla ty klasické české nebo rautové. Tento je všechny sesadil z žebříčku a jasně mu vévodí. Druhý chod jsem měla zeleninové ratatouile, které také nemělo chybu (možná bych dala větší porcičku :D). Určitě neprohloupíte, pokud se tam také stavíte a dáte si to :).  Holky měly rybu. 

Jo a nesmím zapomenout říct, že mi přijde, že v Chorvatsku mají nějak silné drinky :D. My si vždy daly s Eliškou jeden a připadalo nám, že jsme ultra malátné 😀 No nevím, ale každopádně byly moc dobré! Já měla nějaký se zázvorem, okurkou – specialita podniku. Eliška si dala ananasový, který byl podávaný ve zlatém ananasu! Ta slečna, co byla s námi byla z hotelu, ale bylo jí jako nám – kolem 24. Takže to byla zkrátka holčičí jízda :). Druhý den jsme už byly bez ní a to byla zase jiná jízda – o tom ale v dalším článku!

(Mňam, teď bych si tu večeři dala znovu! 😀 )