Colours s opravdu barevnými zážitky | LOOK + pics |

Možná jsem ostuda, ale letos poprvé jsem jela na Colours of Ostrava! V mých letních plánech vždy vyšel RFP, ale Ostrava kvůli něčemu vždy vypadla. Tohle léto se to ale konečně povedlo a udělala jsem si takový rychlo výlet na otočku do Ostravy 😀 A i když to byl jeden den, tak se toho odehrálo tolik, že mi připadá, že jsem tam těch dní byla víc. Ono jsem se tam vlastně skoro ani nedostala přes security 😀 No, nejdřív vám ale popíšu outfit a pak dojmy z festivalu. 

#TheNattinessLook

Šaty, pásek: H&M // Crossbody: Answear (zn. Mango) // Sluneční brýle: Reserved // Batoh: ZARA // Podprsenka: Urban Outfitters // VANS // Doplňky na pravé ruce: Claire’s, na levé ruce: různé ze Spirit Beads, Bershka

Když jsem vybírala, co na sebe, tak jsem původně chtěla něco barevného – když jsou ty „colours„. Dál jsem chtěla jednu vrstvu co nejvzdušnějšího oblečení, protože mělo být přes třicet stupňů. No, ale potom jsem procházela obchody a nic mi ten den do chuti nesedlo a nebo se mi líbilo třeba kimono v čem jsem si říkala, že už se uškvařím :D. Pak jsem šla do slev do Haemka a samozřejmě jsem tam našla dvě věci mimo slevy, které jsem si zamilovala. To je prostě typický, že chcete šetřit a koupit něco zlevněného (ok, nejefektivnější šetření by bylo nekupovat nic, ale když už na ten fesťák na jeden den jdu :D), no a zrovna se vám líbí jediná věc, co ve slevě není a nemůžete na ní zapomenout 😀 . Je ale lepší si koupit jednu věc, ze který budeme mít radost, nosit ji víc, než zbytečně nabrat zlevněný věci, na který si třeba zrovna nevzpomenete. Jako, já slevy ráda (pokud to nejsou moc hrabárny), ale nechci se nechávat ujít a brát věci jen, že „whoááá, to je o tolik levnější“, ale vlastně mi to bude spíš v šatníku (skříni) ležet. Tak jo, tyhle šaty oblíknu ještě hodněkrát a i třeba na pláž bez toho pásku. Ten je taky z H&M, stejně jako tlustý černý choker, ke kterému patří ty delší tenké s hvězdama. Zbytek jsem měla doma. 
Těm barvám jsem teda trochu utekla, ale tak jsem si alespoň přidala sluníčkovou náladu žlutou crossbody z Answear.cz a žluto-oranžovými brýlemi z Reserved. Měla jsem ještě takové sandálky, ve stejné barvě, ale radši jsem se těsně před odchodem z hotelu přezula do tenisek, protože v těch je pohodlnější to trajdání po štěrku, areálu a případné podupání ostatními lidmi :D. V areálu jsem byla asi do půl 2 ráno a pokud bych neměla takhle vzdušné šaty, tak bych se v mém případě asi roztekla (jak už jsem někde určitě psala, mně je vždy větší vedro než ostatním :D. Tak jo, outfit byl kombpletní s batohem (nutností), kam já nacpu vše, co během dne budu možná potřebovat – foťák, objektivy, atd..

. 

Na Colours jsem šla tedy první den a co si budeme povídat největším lákadlem pro mě byli Imagine Dragons! Mám je spojené s mnoha životními situacemi a tak, když tu byla ta možnost si na ně zajet – nešlo říct ne! Na Instagramu jsem totiž dělala soutěž o lístky spojené s Absolutkou. Nakonec mi řekli, že bych mi tam taky mohli dát vstupy, tak jsem vděčně přikývla a začla plánovat. Vyšlo to suprově, kdy nám ten jeden den termíny s polovičkou sedly a jelo se. Cestu popisovat asi nemusím – D1, kolony, … No, byli jsme rádi, že jsme v hotelu. Ten jsem bookovala v době, kdy už byly dva poslední v celé Ostravě 😀 tak to vyšlo na Clarion. Stačil by penzion na jednu noc, ale nic jiného volného nebylo :D. Vtipný bylo, že jsme tam teda dojeli a řekli nám, že to je jen pro jednoho člověka 😀 Nakonec ale řekli, že to byla chyba a je to opravdu pro dva (ale to že na pokoji bylo vše připravené jen pro jednoho je asi detail :D). Hodili jsme tam kufříčky a vyrazili na výstaviště. Ta paní mi tam měla předat u hlavního vchodu lístky. To proběhlo docela hladce, jen co jsme nezahlídli tu frontu. Myslím, že jste to četli všude možně, že tam lidi v těch frontách i kolabovali atd… My tam byli kolem pátý/šestý, tak to úplně tak hrozný teda nebylo. Čekali jsme asi 40 minut. Celou dobu jsem si dělala srandu, že se něco zase ještě stane, protože to bych nebyla já 😀 No a taky, že jo. Když mi prohledávala slečna tašku, tak mi řekla, že letos poprvé nemůžou foťáky s výměnnými objektivy do areálu. Na RFP ho mám vždy a PEN je malinkej, ale výměnné objektivy má no. Tak jsem byla naštvaná, protože jsem tam jela vlastně jako blogerka, měla jsem tam nafotit i nějaké fotky a jim nedošlo, že je letos toto nové pravidlo a nedali mi press pass :D. No. Tak jsem obvolala co šlo, čekala tam jako vyhoštěnec a nakonec musela jít přes tu masu lidí (která se za tu dobu ještě snad trojnásobně zvětšila) a šla za tou paní. Ta si vzala můj foťák a měla jsem jít znovu čekat tu frontu. Když už polovička byla uvnitř. Nakonec jsem se ale procpala k té slečně, která mě nepustila, že už foťák nemám, tak jestli můžu jít. Bylo mi to blbý, ale fakt se mi znova čekat nechtělo a hlavně o tom věděla. Pustila mě a vše už šlo v pohodě (foťák mi ta paní dala pak uvnitř). To je takový to, když si něco nezařizuješ sám… 😀 Ale všichni byli moc hodní a nápomocní.  Pak už ale bylo takový vedro, po tom stání ve frontě, protahování se mezi lidmi tam a zpět, tak jsme skočili do první stánku a hned začalo cider šílenství. Celý festival už byl uvnitř naprosto boží a lidi tam vytvářeli jedinečnou atmosféru.

. Setkala jsem se i s holkama, co vyhrály ty lístky, tak jsem je ráda viděla. Jsou strašně fajn a byly neskutečně na festival natěšený!
V areálu jsem byla tedy poprvé a ani jsem ho vlastně neprošla celý! Chtěli jsme totiž slyšet/vidět co nejvíc kapel a tak jsme se drželi u dvou stages.  Hlavně šlo tedy o Birdy, alt-J, Tata Bojs a Imagine Dragons. Mezi tím jsme si vybírali z milionu stánků, kde se najíme a potkala jsem se s několika z vás (děkuju!). Tam si snad každý najde to své! Včetně vegetariánů, veganů a naopak i lidí milujících festival food 😀 Já to ráda kombinuju. Zlákal nás tam hot dog, který všichni pořád nosili a pak jsem si po setmění dala phad thai! Mňam! Mezinárodní kuchyně tam bylo taky dost! Areál je tedy ultra obrovský! Všude jsou různá stanoviště různých firem, kde jsou doprovodný akce nebo aktivity. Líbilo se mi třeba Haemko (to mělo taková křesla v lešení), Baťa fotila vtipný fotky, promítají se tam filmy, koupe se v bazénu a je tam toho fakt plno! Večer jsem byla nadšená aktivity, kdy jste vy si mohli na jednom místě tancovat (ve dvou) a ono vás to promítalo v takové podobě dvou postaviček na ty dva vysoké komíny! Dávala jsem to do stories.

Jo o praktická věc – vybírat z bankomatu tam šlo :).

Co se tedy týká koncertů, tak jsem byla mile překvapená Tata Bojs. Písničky jsem nějaké znala, ale nikdy jsem je naživo neviděla.Byla to skvělá show, jsou to strašní sympaťáci, kteří to vše hrají s takovou nadsázkou a vtipem, že se nemůžete nekoukat! Birdy byla kouzelná, ale stačilo mi jí slyšet naživo, protože seděla u klavíru (to jsme šli na ten hot dog třeba 😀 ). Imagine Dragons byli očekávaní a přišlo mi, že by nemusel nic říkat a dělat a lidi by nadšením křičeli i tak! On byl ale skvělý! Já nevím, přišlo mi to, že to všechno říká upřímně, od srdce. Chválil Českou republiku, říkal různá poslání a vždy byl takový vděčný, když dozpíval písničku. Ta poslání byla o tom třeba, jak nelitovat ničeho, co bylo včera, jak jsme si všichni rovni, atd. Byl to prostě zážitek! To ale asi nejvíc pro jednoho kluka, který byl vybrán náhodně kameramanem a vytáhli ho na stage, ať si zatancují s Danem. Líbilo se mi, jak si to ten kluk nesmírně užíval, nestyděl se (nijak extra, že by ztuhnul) a prostě načerpal tu energii z lidí, kteří jsme ho všichni z davu podporovali! Dan ho vyzíval, ať skočí mezi lidi, ať ho ponesou na rukou. Ten kluk se bál, ale Dan a dav ho vyburcoval, že skočil a bylo to prostě boží! Takové koncerty prosím víckrát! Dan prý hlavně ráno ztratil hlas a koncert se měl zrušit. On si ale prý řekl ne, že to dá, napíchali mu injekce a udělali s kapelou takovou show!  Po přídavku po koncertě, už jsme jeli domů a začali si objednávat taxík docela dopředu. Ale dostat se ven z areálu bylo na delší dobu, než se zdálo – muselo se projít takovým podchodem, kde byl člověk na člověku a posouvalo se to opravdu pomalu. Dva taxíky nám to mezitím tedy zrušili a jak jsme byli venku, tak už nebyl žádný volný 😀 Čekali jsme tam a snažili se  další objednat asi půl hodiny, protože byl na to člověk odkázaný (tramvaj byla taky každá totál plná 😀 ). Rozhodli jsme se, že pomalu alespoň půjdeme pěšky a cestou budeme zkoušet taxík. Ta cesta pěšky byla na 45 minut 😀 . Po nějakých 15 minutách byla ale volný vůz, tak jsme měli štěstí :D. Další den ráno jsem se hrozně těšila na snídani (protože ji v Clarionu různě měli vždy suprovou – a taky že jo) a pak už jsme jeli do Prahy.

Byla to taková ochutnávka Colours, kdy věřím, že ty 4 dny je každý den, co podniknout a stále nezkusíte všechno! Určitě se tam vyplatí jet, s vaší super společností a nebudete litovat ( i přes nějaké ty fronty) 😀