První den Panama Fashion Weeku – tak trochu naruby

Den, kdy začal Fashion Week. Ten jsem si představovala trochu jinak. Jako – byl super! Ono totiž místním pořadatelům z Panamy moc nevycházel time management :D. Ale popořadě!

Celý den jsem se opět na hotelu učila. Snažila, ale prostě jsem byla na pokoji. Mimo snídani 😀 . Pořádaný byl od fashion weeku oběd. Bylo toho více, ale nakonec právě řekli, že to zredukují. Tak se šlo na obídek. Spolu s námi šla žena portugalského diplomatama, návrhář doplňků z Lisabonu – určitě si ho vygooglete – VALENTIM QUARESMA. A Bibhu Mohapatra, který navrhuje šaty i pro Hollywoodské celebrity. Pak samozřejmě ty mé americké blogerky a milý šéfkuchař. Díky němu jsem se ten den hodně přejedla. Nešlo odolat. I když to vypadalo, že tam budu jen sama u stolu pro x lidí, jen s malých tvrdým chlebíkem.

Potom byla chvilka odpočinku na hotelu a šlo se na přehlídky. Nemusím říkat, že ti řidiči na oběd i z něj měli zpoždění 😀 . Když jsem jela na přehlídku, tak pro mě přijel o 40 minut dýl a já si tak vzala Ubera. Pro tu HuntForStyle nepřijeli třeba vůbec a ona kvůli tomu přišla až na druhý blok přehlídek, kdy si pro ni uráčili přijet :D. Já jsem si vždy vyfotila stránku dvě učení do mobilu a během čekání si to četla no :D.

Bylo fajn, že hodně holek mělo s sebou fotografa nebo si dělali výlety kvůli fotkám. Já vždy žádala ty moje americký blogerky a často to dopadalo tak, jako na další fotce 😀 Fotilo se, kde se dalo – třeba i na místě se značkou pro… pejsky :D. Tak, alespoň tam byla jistota, že si do něčeho nesednu :D.

– Triko jsem si tam koupila v Zaře. Sandálky jsou Missoni z Beltissima. –

Uvnitř na FW to vypadalo skvěle. Je to totiž propojené s designem. Prodávalo se tam oblečení, šperky, vše od návrhářů a ani to nebylo extra předražené. Bylo tam plno super koutků s nábytkem, s kreativním využitím. Dalo se tak zkrátka zabavit. Plus jste se tam hodně seznámili se zajímavými lidmi, ať už fotografy, reportéry nebo různými dalšími blogery. Oni se tam všichni znali, takže stačilo strčit nožku v pantoflíčkám do jejich hloučku a hned jste byli stráášníí kamarádi :D. Všichni byli strašně fajn.

Největší kamarádka byla ale asi tahle holčička, která se semnou přišla zahoupat. (Spíš asi chtěla, abych byla během vtěřiny pryč z tý houpačky, na kterou chtěla ona 😀 ). No, já jí budu počítat mezi panamský kamarádky i tak.

Tady del jsou fotky z přehlídek. Ono totiž měly být původně tři bloky. Jak jsem ale říkala, nic nebylo, jak se očekávalo. Vše mělo zpoždění, takže všechny přehlídky šly hned za sebou s asi 10minutovou pauzičkou. Já jsem třeba přivezla nějaké outfity od Lukáše Macháčka a různé looky, zkrátka na Fashion Week. Na tuhle první show jsem to neřešila a myslela jsem, že  mezi přehlídkami během té hodiny pojedeme na hotel. Táákže nic. Celou dobu jsme byli tam. Řekli nám, že druhý den to bude jinak. O tom vám napíšu zítra, jak to dopadlo. K tomuto dni jen to, že třeba americký blogerky byly naštvaný, že jsme neměly first row, jak jsme přišly déle, kvůli odvozům :D…. Nakonec nás kvůli tomu dali někam do sekce k „váženějším“ hostům, kde bylo i občerstvení atd. Takže bylo fajn se jich držet :D. Já jsem to oslavila tak, že jsem tam jednu paní v bílých šatech polila kolou :D. Typická já. No, hold mě měla nechat sednout :D.. Dělám si srandu, nějak jsem asi v mysli usla a zapomněla, jak se drží sklenička. Koukněte se na ty modely a třeba mi dejte vědět, který se vám líbí nejvíce! Bylo zajímavé vidět takto zase jinou tvorbu, než je vidět třeba u nás na fashion weeku!

Tento a následující zlaty model byly snad moji nejoblíbenější.

Tuto přehlídku měly modelky za úkol nějakým způsobem tančit nebo se vznášet. Vypadalo to zajímavě, ale někdy vám to nedalo a museli jste se pousmát, nad těmi kreacemi. Ale alespoň to bylo jiné a na tu klasickou hudbu se to hodilo. Na většině modelkách bylo ale vidět, že jsou místní – pohyby měly zase v sobě!

To nejzajímavějíš přišlo na konec. Ten růžový model? To chtěla odvahu. Ta kapucka mu slušela 😀 . Bylo to zajímavý, hezký, ale jak bylo hodně přehlídek za sebou, tak to opravdu unavilo! Člověk by to neřekl. Tak jsem potom na žádnou afterparty nešla a zamířila si to na hotel, kde jsem hned usla. To byl ještě ten časový posun. Vždycky jsem si ale před spaním sedla na balkon a koukala na ten výhled pod sebou, jak tam jezdí spousta aut, na ta světýlka, oceán a tak. Říkala jsem si, jak je fajn, že tam můžu být. A že bylo!