Czech / English
V pátek jsem si udělala výlet do Londýna na event od Business of Fashion (BoF) v rámci Fashion Revolution Day. Konkrétně na takovou předpremiéru filmu The True Cost, po které se pak celé téma probíralo. Jaké téma? No, nevím, jestli se tu mám rozepisovat, jak vás to zajímá a co už o tom třeba víte, ale ráda bych o tom pár řádků napsala, protože si myslím, že to za zamyšlení stojí. A když nic, tak jsou tu záběry z Londýna či popisky u fotek níže.
Fashion industry a the BoF už nějakou dobu řeší různé dopady módní světa – tedy „7 issues“, kterým móda čelí – sustainability, craftsmanship, plus-size market, Afrika v globálním světě, ženy a top-management, technology revolution a human cost. O tom posledním byl právě event v Ham Yard Hotel. Jde o to, jak se doba zrychluje, vyrábí se čím dál více produktů, náklady co nejvíce snižují, tak samozřejmě firmy přesouvají výrobí do zemí s levnou pracovní silou a v jedné budově se poto šijí věci jak pro Benetton, Mango či Primark. No a právě před dvěma lety se stala katastrofa, kdy se jedna taková budova Rana Plaza v Bangladeshi zhroutila a zemřelo při tom přes tisíc lidí. A katastrof je víc…Šlo o to, že ti lidé i po tom, co upozorňovali na praskliny ve zdech, byli ten den natlačeni do budov, s výhružkami a že jinak nedostanou výplatu. Nikdo neřešil jejich bezpečí, stálo by to peníze. Takhle to stálo jejich životy. O tom Andrew Morgan natočil oči-otevírající film, o lidech, které šijí věci pro „fast fashion“ a co vše musí snášet a prožívat. Moc vám doporučuji, až bude 29.května dokument veřejně venku, si ho pustit, má jen asi 20 minut a určitě vám vezme dech. Člověk nad tím vším skutečně začne přemýšlet – jak, kde a kdo oblečení, které máte na sobě udělal. Mluvili o tom, jak lidi postupně začínají věci z velkých řetezců alespoň doplňovat kvalitnějšími kousky. začínají se o to vše zajímat a všechny ty „issues“ se stávají čím dál více diskutovanějsími. Ale, že nejen my to můžeme nějak změnit, ale hlavně firmy a vlády. Lidé zkrátka nechtějí oblečení od značky, která má za svědomí bídu ostatních lidí. Mark and Spencer je zdárný „vzorný“ příklad v tomto ohledu. A třeba v sustainability je průkopníkem Stella McCartney, která si opravdu na tom dává záležet, i ve spolupráci právě s H&M, Adidasem apod. V diskuzi to Imrad Amed (šef redakor BoF) s ostatními přirovnávali i k tomu, že časem změna ve fashion industry bude podobná, jako ta v oblasti fast-food. Pokud by vás to zajímalo, tak na BoF je plno článků a dikuzí na všechna tato témata. Mimo ten fakt, že BoF je módní „must“, který by měla číst každá z nás! Mně se líbí hodně myšlenek, které na eventu padly a některé z nich jsou zachycené právě ve videu! My tvoříme svět, ve kterém chceme žít…
On Friday I went to London for the event hosted by the Business of Fashion on the occasion of the Fashion Revolution Day. There was an exclusive preview of Andrew Morgan’s film The True Cost which is about on of the issue fashion is challenging in the last time. I hugely recommend you to watch this movie after it will be published after 29th of May. It’ll definitely open your eyes to start thinking who, how, where made the clothes you’re wearing at the moment. I would like to write more but in my opinion the best article was already written by Imrad Amed here. I just wanted to tell you that it is also on us – the customers – what we will wear and the change’s already stared because not many people want to wear the brand who’s got background of the human’s abject misery. Moreover look at Stella McCartney and her vision of sustainability, Marc and Spencer and the good reputation about treating with people. The change is about to happen as the one concerning fast-food and healthiness. We are the world, let’s make it the world we want to live in…
Při ránech, kdy má autobus zpoždění (20 minut!) je capuccino a sladká snídaně samozřejmostí. A po dopsání essay, jsem se konečně jsem se vrhla na tuto knížku! Pořádně se do toho života namotivovat!
Londýn je Londýn. Obzvlášť teď na jaře! Nehledě na uslzené oči z alergie a vykulené oči ostatních kolejdoucí, když si po ulici povídám do kamery (pro ně v čínštině a ne v češtině). Pro některé lidi je to alespoň důvod se ten den usmát. A o to tu jde, že?
Já bych si radši teda lehla na igelitku!
Úspěch. Konečně. Froyo – odškrtnuto! Podle Yelpu prý nejlepší. Podle The Nattiness? Lahůdka nejvyššího kalibru. Rozhodně v Londýně skočte! Obzvlášť ve čtvrtek a pátek, kdy se koná street food market. Snad tam ještě pojedu a ochutnám něco, však to vidíte ve videu, jak to vypadá lahodně!
Ham Yard Hotel naprosto originální! Miluju tyhle hotely, kdy je to moderní, designové a přesto útulné – zkrátka zážitek tam pobýt.
Úvodní slovo měl samozřejmě Imrad Amen ! A po dokumentu přizval profesionály z oboru!
A kdo neseděl nedalo mě? Jupí – Susanna ze Stylebubble !!!
Poslední selfie před rychlo-během přes Londýn! Stihla jsem to, tak jsem si jako odměnu koupila ještě sladkost v Nero Café, člověk se přeci musí odměňovat!
4 comments
Na video se teprv mrknu, ale ta fotka barevných světel a hotelu s pomerančema je geniální! 😉 Jogurt bych si dala hned, mňam!
nadherny boty, Naty! 🙂 a doplnky a sako se mi taky moc libi 🙂
ClaudiasNewLife
Tie topánky sú top!!
vikiatalik.blogspot.sk
Děkuji moc za komentáře ! Froyo doporučuju moc! Hlavně jak to naaranžovali! 🙂 A boty jsou z Novesty ze Zootu! <3