Home BANGKOK 1/2 – co jsem dělala na podiu? + škola vaření, floating market, fullmoon party a pocit klidu | ČESKÁ MISS

BANGKOK 1/2 – co jsem dělala na podiu? + škola vaření, floating market, fullmoon party a pocit klidu | ČESKÁ MISS

written by Natálie Kotková 23.2.2016
Z Bangkoku mám pro vás dva články a tady je tedy ten první! Škola vaření, první objevování uliček Bangkoku, welcome dinner, Floating Market, Wat Pho a Nimarit show s velkým překvapením pro mě – toť o čem v dnešním článku běží.
Jo a na přání pod fotky i píši, odkud mám oblečení z outfitů!
Bílá vesta: Asos | Triko: Roxy
První den, po příletu z Phuketu nás čekal trochu volnější program. Ubytované jsme byli v AETAS Lumpini Hotelu s neuvěřitelným výhledem! Celý pobyt jsme si okno nezatáhly, protože to bylo prostě krásné pozorovat. Ať už bylo brzy ráno, pozdě v noci nebo poledne – aut na silnici neubývalo a Bangkok nikdy nepřestal žít. My se tedy všichni ubytovali, měli další výborný oběd a potom hurá na školu vaření! Co jsme vařili, je v TOMTO videu (přesné ingredience atd), ale níže máte i printscreen z videa, nějak se mi totiž podařilo vymazat fotky, tak alespoň takto :). Recepty jsou jednoduché!
Po rozhovorech po vaření jsme měli chvilku volno, tak jsme s holkama vyrazily na chvíli do ulic Bangkoku! Poprvé jsem vylezla ven a, jak je poznat podle reakcí ve videu, tak jsem byla trochu nejistá, co si o městě myslet. Po pár sekundách, zvyknutí si na smrádek a nějakou tu krysu na ulici jsem si to docela zalíbila. Je to prostě Bangkok a ta atmosféra je jedinečná. Takové street food stánečky se jinde zkrátka nenajdou!
Potom už jsme se hodily do “gala” a mířily na uvítací večeři od hotelu, kde byl výhled na celou tu oblast Bangkoku. Ten večer byla i Full Moon Party, tak tam všude svítily barevné lasery, hrála hudba a my si nakonec vyrazili se všmi ven :).

Druhý den jsme ráno jeli na Floating Market! To je jedna z věcí, co se prostě v Bangkoku musí navštívit! Říkají to druzí a já to jen potvrzuji. Nečekejte nejčistější vodu, ale kde jinde si můžete koupit kokosovou zmrzku, nudle nebo sošku slona na loďce? Pořád mi taky nejde hlavou, jak to ty babičky zvládají s těmi loďkami mezi sebou manévrovat! Klobouček (ehm…doslova)!

Tílko: Topshop | Kraťasy: Asos | Sluneční brýle: Nectar | Klobouček: místní propůjčený 😀
Byla jsme tam takova parta, která neustále mávala vlajkama! Nejsem si jistá, jestli si nás fotili jako atrakci, Missky nebo protože jsme vypadali jako blázinci. Ale co! Nás to bavilo a třeba se tak dozví, že existuje Czech Republic. A mě baví pozorovat to dění kolem, nedutat a jen pozorovat. Možná jsem divná, ale ráda si všímám takových těch detailů, které třeba nejsou typické a moc lidí je nevnímá, ale pro mě právě ty budou vzpomínkové na Thajsko…
Jedno Wat Pho, prosím! Normálně slyším Pho a hned se mi sbíhají sliny – tentokrát nemluvím ale o Pho Bo (polévce), ale o jednom z nejstarších buddhistických chrámů Thajska! Víte, kdo tam leží?
Vedle těch “menších” Buddhů ležela…
… 46 m dlouhá socha Buddby! Ani na gopro ho nešlo celého vyfotit! Tak alespoň takto. U něj se daly také koupit penízky, které vám splní přání, když vám to počtem vyjde akorát do poslední misky –  let’s do that! Uvidíme, jestli se něco splní.
Košile: ZOOT (ve slevě teď!)| 
Tílko: Topshop | Kalhoty: Amisu | Žabky: Humanic | Řetízek: Bershka 
 

 

Dechberoucí atmosféra. To je vše, co k tomu jde říct. Lidé tam byli i tak veselí a žertovali. Myslím to tak, že tam nebyl takový ten nicneříkající, nudný klid – ale ten utěšující, úsměv na tváři vytvářející pohodový klídek. Tak nějak vás to donutí i přemýšlet o věcech, které jste před vstupem do chrámu na mysli neměli.
Hned po návratu jsme se jen převlékli a jeli na Nimarit show a vesničky v ní situované. Tam jsme byly s holkami pozvané, aby jsme si zkusily thajské tradiční řemesla a tanec. Namalovaly jsme si deštníček, upletly rybičku a párkrát přeskočily bambusové tyče do rytmu thajské hudby (který já v ní těžko hledám 😀 ).
Hlavní pro mě ale bylo, že v průběhu té Nimarit show jsem byla vybraná z publika, abych šla na podium. Seděla jsem z “Missek” na kraji do uličky, protože jsem doběhla po večeři jako poslední (prostě jsem ten dezert musela dojíst!). To podium si představte velké tak, že se tam prý vejde 2000 lidí s téměř 12m stage – je i v knize rekordů. Možná mě zachránilo to, že nemůžu mít čočky a ty lidi jsem neviděla, nebo zkrátka nejsem trémista – ale užila jsem si to náramně! Mě totiž snad nikdy nikam takhle z podia nevybrali a co teprve v zahraničí. Ta show byla o tom, že jsem  tam prostě dělala šaška. Dali mi do ruky hudební nástroj – Anglung – tady je obrázek – a já měla zkusit hrát, když na mě ukázal a přidat se tak do celé skupiny herců. Ono se to nezdá, ale bylo to docela těžké a já nemám zrovna nejsvalnatější ramena, tak ten tón mého “hraní” byl o hodně decibelů  tišší než ten herců 😀 Ale bylo to hrozně fajn a ještě k tomu jsem dostala za statečnost šálku! Potom jsem tam šla k závěru ještě jednou, abych pustila na vodu lodičku – ano, v tom pódiu byla řeka!
To je Thajsko – nic není nemožné!

3 komentáře

FitBlanka 23.2.2016 at 17:13

Opět moc krásné fotky. Neskutečně ti to sekne! 🙂
FitBlanka.blogspot.cz

Reply
Dominika Makarova 23.2.2016 at 22:22

úplne krásne fotky!! :))

Dominika Makarová fashion blog

Reply
Péťa 17.6.2016 at 15:56

Jídlo vypadá skvěle. I když se přiznám, že bych asi měla strach si na ulici něco koupit, když je tam takový nepořádek všude. Možná na těch lodičkách nějaké ovoce nebo zmrzku, ale maso určitě ne.
Nejvíc se mi líbí asi ten chrám, mám taková náboženská místa ráda, i když věřící nejsem.

Reply

Leave a Comment