Miss World byla plná překvapení. A to doslova! Nikdy jsme totiž program nevěděly dopředu. Buď nám ho řekli ten den ráno nebo se i ten neustále měnil. Zahajovací ceremoniál byl jeden z těch všech ultra tajných akcí.
Měli jsme všichni WhatsApp skupiny, kde nám byly posílány všechny informace. Vše jsme tam i řešily i my s holkama. Večer nám tedy napsali, že vstáváme brzy ráno, ať jdeme brzy spát. Ať se upravíme se “neck up”(to znamená jen vlasy a makeup) a vezmeme si na sebe ty naše teamové bundy a nemusíme mít podpatky. Kladli důraz na to, že absolutně nesmíme mít s sebou telefony, foťáky, kamery – nic. Jakmile to prý u někoho z nás uvidí, tak letíme ze soutěže. Ok, opravdu jsme s holkami netušily o co jde. Věděly jsme, že ten den máme mít ten zahajovací ceremoniál k Miss World. Ale v mikinách? To snad ne. Normálně je to gala večer, kde jsou holky v šatech atd. Proto jsme stále dumaly nad tím, co to na nás chystají. No a on to opravdu byl zahajovací ceremoniál! Opět jiný než klasicky, ale i tak to byl zážitek!
Miss World měla nějaké speciální povolení natáčet přímo před Kapitolem! Bylo to pro lidi překvapení, proto nechtěli riskovat, že něco unikne ven dříve než přes oficiální kanály. o místo bylo unikátní. Za námi Kapitol, před námi Washingtonův monument. Nemělo to chybu. Až na jednu. Nehorázně mrzlo! Ne mrzlo, ale MRZLO!! 😀 a k tomu foukalo. A když to říkám já, tak už to je zima ziminka. Jakožto “dívka z hor” jsem na zimu zvyklá, ale třeba když jsem viděla holky z Afriky apod.,tak mi jich bylo opravdu líto. Oni nás tam totiž nechali celou dobu jen stát. Všechno si totiž začali štělovat až když jsme přišli a čekalo se na hned několik věcí. Pak si nás srovnali do řad podle barev. Syn Julii (té ředitelky MW) nám řekli poprvé o tom, kde se bude konat finále. Ve velkém MGM Grand Theatre, který otvírá těsně před finálem a my budeme první, kdo tam mít nějakou show. Na té otvíračce prý budou samé hvězdy a členové MGM Group. Hlavní působiště je totiž v Las Vegas a tak to bude velká událost. Tím nás docela navnadil, jak to bude velké finále již 66. ročníku Miss World. Poté jsme měli úlohu už na kamery. Všechny jsme jednohlasně měly říct (vlastně zakřičet) “Live from the MGM Grand Theatre. It’s Miss World 2016”. A jedno velké “whoooooaaaa”, jakožto jupí :D. Říkaly jsme to asi 20krát, takže jsme se krásně zahřály :D. Poté ale přišla oficiální část, při které jsem měla husí kůži, ale už né kvůli zimě.
Nejdřív totiž přišel Michael Bigley (Deputy Director for Arts and Humanities), který pronesl úvodní slova. Poté doslova napochovala samotná uznávaná americká střáž. To vše se natáčelo hned na několik kamer. Ta stráž šla hned několikrát. Já jsem byla v mezi bílými mezi 4. a 5. řadou skoro uprostřed, nějaká 4. zleva. Taková ta blonďatá rozmazaná hlava v záběrech – to jsem prosím já :D. Mých pár sekund slávy nastalo, když můj obličej vyvkouknul zpoza vlajek, jak vlály. Chvilku tam Naty byla a chvilku ne :D. Já si z toho dělám srandu, protože tohle nešlo korigovat a po čase na soutěži si to uvědomujete čím dál tím víc. Třeba tady jsem byla v nějaké druhé řadě. Potom to tam nějak ale štelovaly a najednou koukám, že jsem v poslední. Jak se to stalo?:D Nevadí, alespoň na mě tolik nefoukalo, přes všechny holky a bylo mi teplíčko. A na záda mi svítilo sluníčko, takže ideal place! Hodně holek po tomto zážitku bylo nemocných. Včetně mojí spolubydli (Selina – Němka). Já jsem se ale držela, takže jsem byla šťastná:D Ale toto mrznutí nebylo nic, oproti tomu, co nás čekalo (čekejte článek, i o otvíračce MGM). Za tu husí kůži, ale nemohl proslov, ani střáž – ale sbor dětí, které zpívali americkou hymnu! Pustit si to můžete ZDE (to je celý ceremoniál na Youtube). Opravdu to bylo dokonalý. Jak jsem tam tak stála, viděla celý tým lidí, poslouchala tu hymnu, koukala na výhled na Washington, stále mezi holkama z celého světa … tak jsem si říkala, božínku, to je tak úžasný, co teď zažívám a fakt jsem byla dojatá. Jsem za to vděčná – neskutečně! Ať už to probíhalo celé jakkoliv, tak tyhle zážitky mi nikdo nevezme. Naopak ve mě zůstanou napořád a ještě je můžu s vámi sdílet – může to být snad lepší? 🙂
Potom už s námi dělali jen rozhovory, to trvalo asi 2 hodinky, ten kdo neměl rozhovor, čekal, skákal, tulil se – aby se zahřál. Pak jsme odjely na hotel 🙂 .
Moc mě dnes baví psát o zimě. Víte proč? Protože v ní nejsem a týden nebudu 😀 ! Kdo se koukne na Instagram (natali_kot), tak brzy pochopí – prožívám totiž další dobrodružství, na místo, kde mě zima rozhodně nečeká! Naopak – sluníčko, oceán a tuna ovoce!
1 comment
Nádherné a neskutečně dojemné.