A co tvoje sny?

On je ten život stejně vtipnej, že jo? Dnes mi to tak nějak zase docvaklo. Já si tak připravuju poslední článek z Miami, nahrávám na YouTube video z Korsiky, do toho tvořím obsah pro jeden zajímavý inovativní projekt, dneska jsme byli na jedný blogerský akci dělat rozhovory a vidět se s některými z vás, zítra jedu na výlet do Liberce s přítelem a budu kupovat letenky na další dva cestovatelský zážitky (jeden z toho do vysněnýho místa). Když se na to všechno takhle kouknu, tak tomu prostě nevěřím. Ono se to fakt děje. Život je fajn! Tak co ti to tady tímto článkem chci říct?!

Dejte mi po přečtení vědět do komentářů, jestli by se vám líbilo více takových podobných článků 🙂 .

Nevím, jak vám, ale mně se poslední dobou (trochu delší, cca 2 rok) toho v životě hodně mění. To se týká i mých snů a plánů.  Ono je to tak, že si od malička vysníváš určitou věc (nebo víc věcí). Děláš pro to první, poslední a aktivity směřuješ právě k tomu snu. Co tě ale vlastně přimělo k tomu, aby jsi si snil o té dané věci? Proč se ti to líbí, proč to chceš? Odpovědi na to, by byly na celý další článek allá Natálčino okénko. Teď se chci zaměřit spíš na to, že se často stane, že se ti ten sen splní, dojdeš do toho cíle a přijde jedno velký „aha„. Okej, ne zas tak velký :D. Ale řeknete si, „pěkný, tak co teď?“. Stane se totiž to, že za tu dobu, co tě to za snem táhne se ten očekávaný výsledek dostaví vlastně v jiný podobě. Máš ho. Splnil se. Tvůj sen. Ale ten výsledek ti nečiní až takovou radost. Vlastně ta celá cesta za ním tě bavila stokrát víc. Šla si po něm odhodlaně a natěšeně. No a nakonec si uvědomíš, že tou cestou k němu, jsi se naučila víc věcí, tvé hodnoty se měnily, názory a tvá osobnost se rozvinula, a to díky lidem, zkušenost a zážitkům, které jsi za tu dobu zažila. Najednou je tu ten splněný sen a je to vlastně tedy to, co jsem chtěla? Uvědomíš si neskutečný paradox, že za tu dobu, co jsi se hnala za jednou věcí, jsi si vytvořila vášeň pro jinou, která ti je bližší, jsi to ty, rosteš díky tomu a číní tě neskutečně šťastnou.

To se stalo právě mně. Kdy díky tomu tu chci pro Tebe zdůraznit to, ať si užíváš tu cestu jednotlivýma etapama života.  Jo. Na cíl/sen se soustřeď a makej, ale nezapomeň mít oči dokořán a čerpat inspirace a zkušenosti, co se ti za tu dobu naskytnou. Já jsem za tohle právě strašně věčná. Takže, o čem to ta Kotková sakra mluví?

Mluvím tu o tom, že jeden z mých snů byl modeling a Miss. Je to takový pěkný příklad. Vlastně od malička jsem si šla za tím a zkoušela všelijaké možnosti, které se holce bez jakýchkoliv kontaktů a zkušeností naskytly. Focení mě neskutečně bavilo, jezdila jsem proto na různé castingy, photoshooty, hledala o všem různé informace. Missky pro mě byly královny a světová sotěž snový svět. Vše tu píšu shrnutě, ať to zase nerozepíšu na ultra dlouhý článek. To třeba jindy. Přeskočím pár let a jsem Česká Miss World, po pobytu na Miss World ve Washingtonu. Wow. Splnilo se to. Žiju si svůj sen. ALE! V tom je ten háček. Je to vlastně to, co jsem chtěla? Jsem to já? Patřím do toho světa? Věřte mi, že jsem postupně poznala, jak to chodí. Ať už v našem showbyznysu nebo ve světové soutěži. Lidi, postupy, všechno. A nemluvím jen o pozlátku. Ano. Je to krásný, je to ten sen, jsem za to nesmírně vděčná a NIKDY na to nezapomenu. Co je ale pro mě osobně důležité je to, že během té cesty za tímto snem jsem si naprosto neplánovaně založila blog, který rozrostl ve mně takovou vášeň a část osobnosti, kterou jsem neznala. Tedy, spolu s tím plněním snem Missky jsem si nevědomky tvořila nový. Je to tedy ten jeden z důvodů, proč jsem vlastně šla za tím prvním cílem? Ten nový byl blog, krásná komunita kolem něj, možnost cestovat čím dál tím víc, surfování a volnost se vyjádřit mezi „své“ lidi, kteří jsou na stejné vlně a šířit pozitivní energii, jak jen to jde. Tyhle sny se mi tak propojili a já jsem ten první slučovala s tím druhým a najednou jsem ty „modelkovské/Missí“ hodnoty měla jinde a ten svět už mě dlouhodobě nemohl naplňovat, ba naopak (o tom taky třeba jindy). Co mě naplňovalo a naplňuje jsou právě ty věci, které jsem psala na začátku tohoto článku (Miami, Korsika, obsah pro zajímavý inovativní projekt, blogerská akce s rozhovory meetupy s některými z vás, výlet do Liberce s přítelem a kupování letenek na další dva cestovatelský zážitky (jeden z toho do vysněnýho místa)). A to mě v životě nenapadlo. Žila jsem v takové určité bublině poletující si za tím snem, ona si při poletování napojila na jinou a pak praskla a já tak nějak prozřela. Zní to vtipně, ale snad chápete. Proto jsem psala, že ten život je vtipnej. On si te vždycky stejně navede tam, kde je ti nejlíp, ale musíš mu pomoci. Proto ta důležitost té cesty.  

Chci ti říct, ať sníš. Krásně. Obrovsky. Dělej co tě baví, jdi si za tím a tvrdě na tom pracuj. Nezapomeň ale, že se měníme, svět taky a tak ho pozoruj očima otevřenýma.Může se stát, že tě tou cestou potká něco výjimečného, co tě zaujme tak, že to propojíš a objevíš něco ještě nádhernějšího. Já to propojila. Vše, co jsem si za ty nepochopitelně a přehnaně velký a dlouhý snahy naučila se mi vyplatilo. Vše to do sebe zapadlo. Nádherne, až „smoothly“. A pokračuje to dál a uvídíme, kam to vše bude vézt dál. Věřím, že tobě se to splní a žiješ a budeš žít ten život, co jsi si vysnila!

To by bylo z dnešního toho okénka vše. Měla jsem jen chuť ti to napsat. Ono mě to nějak všechno tak mile dojímá, že mi to nedalo. Ty doplňující fotky jsou z Miami z posledních dnů. Šli  jsme na longboardy, na větrnou pláž (kdy jsme málem ulítli 😀 ) a potom se loučili s Miami poslední večer při krásném západu slunce a v oblíbené místní restauraci (Texas de Brazil). Jo a menší afterparty taky :D. Dlužím vám všem ještě jeden článek z Miami a potom se vrhnu na Korsiku. Z té už je vlog na YouTube!

Mějte se krásně, mějte se rádi a go for it!

Vaše Natty!