#TheNattinessLook
backpack: Answear (Trusardi Jeans) // coat, weather, pants, shoes: ZARA //
Ahoj! Moc vám děkuju za ty reakce k předchozímu článku (kdo jste nečetl, tak TADY). Jsem ráda, že se vám to líbí a jen ráda budu psát podobné! Chtěla bych to tu celkově nějak obohatit, takže jestli máš něco, co by ti tu ode mě na blogu (nebo na YouTube) chybělo, určitě napiště. Budu se inspirovat 🙂 . Dnes jsem chtěla napsat článek tedy spíše na odlehčenou, s outfitem a fotkama z přírody. Nakonec mi to ale nedalo a trochu jsem tomu „deep“ nutkání nějak neunikla :D.
Víkend byl totiž strašně fajn. V sobotu jsme ještě společně s ostaními blogerkami (Tereza in Oslo, Dom by Dom, Za Normální Holky) a Adamem Machem byli pozvaní do Teplic na bloggerskou show. Na rozhovory. Nevěděla jsem, co od toho moc čekat, ale nakonec bylo strašně krásný, jak tam přišlo za námi tolik lidí, fotili se, povídali si (pokud jsi tam byl/a ty – DĚKUJU!) . Strašně mě to nabilo energií, kterou poslední dobou docela potřebuju :D. V neděli jsme tak měli s přítelem v plánu cestu na sever. Nikam daleko. „Jen“ do Liberce, do mého města. Já jsem tak ráda, že jsme tam jeli! Strašně dlouho jsem si totiž město takhle neprošla. Dělala jsem mu takového osobního průvodce a ukazovala, kde co je, kam jsem chodila do škol, kde jsme blbli s partičkou nebo pařili :D. Až jsem si říkala, jak mě to vlastně dojímá. Nějak jsem to všechno vypustila z hlavy, celý ten „Liberec život“. Pořád mám plnou hlavu toho, co se děje kolem teď a tady, že ty vzpomínky zůstali nějak upozaděné vzadu v hlavě. A o tom jsem se ti chtěla zmínit.
(vsuvka – boží indická restaurace u radnice – určitě tam zajdi! )
Když si tak různě čtu tipy a rady do života, knížky, články apod., tak všude radí, zapomeň na minulost, neřeš budoucnost a žij okamžikem. S tím souhlasím. Být přítomný v daném okamžiku co nejvíce, užívat si život na plný koule a neřešit, co bylo a bude. Umm, ale stejně mi na tom něco nesedí. Malinko. Já mám tyhle krásný vzpomínky. Ty určitě taky. Tak je přeci hezký si jednou za čas zavzpomínat „na ty časy“. Zním jak paní, co má celý život za sebou 😀 . Mě naopak ale tohle vzpomínání nabíjí energií, uvědomuju si, jak to bylo skvělý, jak je život skvělej a že mám důvod být šťastná. Špatný by bylo, kdybych se utápěla v depresích, jak dřív bylo líp a teď mám plno problémů – „už prostě jako dospělák“. Ok. Každý to máme. Že?! Jak já si říkám, óóó ta Kalifornie, to bylo skvělý, kéž bych tam žila, znovu tam jela – and so on..
Byla tu i období, kdy mě tohle vzpomínání zpomalovalo a fakt docela bralo – „proč jsem tady, když můžu být v zahraničí?“. A plno dalších jiných otázek. Tohle právě všichni ti motivační spíkři myslí. Proč nevzpomínat. Ono tě to zpomalí. Pro mě to byl ale proces učení a osobního vývoje. Naučit se, že co bylo bylo. Bylo to krásný a nebo právě naopak moc ne a z toho se člověk něco naučí. Život jde dál a je boží dál a čeká nás toho ještě spousta. Nevyčlěňovat to z mysli a paměti. Proto mi přijde fajn vzpomínat. Usmívat se, když se koukám na fotky plné vzpomínek. Nebo se třeba i dojmout. Je to fajn. Jsme lidi. Jsme emotivní. A přijde mi nefér vůči „paní minulosti“, aby jsme na ni nemysleli. Ok, opravdu na ní nebýt nalepení, ale prostě věděli, že k nám patří. To je s i „pánem budoucnosti“ ( 😀 ). Ten tam je, čeká na nás a my si ho představujeme v určitý podobě (viz minulý článek – zde). On tam ale počká, plánujme, sněme, ale zase – nežijme tím, jak asi bude a taky na něj nezapomínejme. Bez plánů a představ a fantazírování to prostě nejde. Chceme se přeci někam ubírat a nežít s tím “ ono to nějak dopadne“. Berme „paní a pána“ v potaz, mějme je rádi a usmívejme se na ně. Ne naopak. Z obojího si vzít to potřebné, ze špatného se poučit a z dobrého čerpat.
Ten výlet do Liberce mi tam v tý moje mozkovně vytvořil tuhle nutnost ti to napsat. Nevím, jak to máš. Určitě mi to napiš :). Věřím ale, že svůj život žiješ naplno, ať už máš za sebou cokoliv a teď se děje cokoliv. Netrap se. Neutápěj se v minulosti a ber jí jako krásnou věc, bez který by jsi nebyl/a tam , kde jsi teď a jak/ýá jsi teď. Mě takhle ta neděle v Liberci, doma, nabila :).
Tak jo, pro dnešek vše. Výlet jsme zakončili na mém oblíbeném místě v Liberci – na Javorníku. Jezdívala jsem tam hodně na snowboard a procházky. Asi bych tam brzy zašla. Je tam i super restaurace Obří sud / vypadá fakt jak obří sud / , tak tu vám taky doporučuju. Mějte se krásně a těším se u dalšího článku :).
