England // Erasmus ~1~ From Prague to Cheltenham

A máme tu první příspěvěk z Anglie! Začít se samozřejmě musí s videem a fotkami z naší cesty! Letěly jsme v 7:15, tak jsme musely vstávat něco po čtvrté hodině ráno, abychom to v tom ranním spánkovém a zpomaleném režimu vše stihly. Nakonec vše vyšlo krásně, kufry se nám povedlo zabalit pod 23 kilo a ještě jsme nějakou dobu čekaly. Letěla s námi ještě Kamča, která se do Londýna vrací za prací. Moc ráda jsem ji poznala! Po příletu na Heathrow jsme se s Luci ještě rozhodovaly jestli do Cheltenhamu pojedeme vlakem nebo autobusem – vyhrál právě on. Byl levnější a jel přímo do města a nemusely jsme tak několikrát se zavazadly přestupovat. A nakonec jsme měly i zábavného řidiče! Cesta trvala něco málo přes dvě hodiny, které utekly rychle, jelikož jsme ji skoro celou prospaly a kochaly okolní krajinou, která se postupně měnila. Nabraly jsme tak síly, které jsme po výstupu potřebovaly. Čekala nás totiž skoro půlhodinová procházka do kampusu a na koleje. K těm jsme dostaly klíčky spolu s uvítací krabičkou „Love Uni“ – s pestem, gumovými medvídky, energickým nápojem, SIMkou a nějakými letáčky uvnitř. 

První jsem se šla ubytovat já, protože moje kolej je hned v kampusu a Lucí bydlí maximálně 15 minut od něj. Při hledání pokoje jsem zjistila, že je tu vše doopravdy pořádně zabezpečné, protože jsem se skoro nikde nemohla s klíčem a heslem dostat až na chodbu, kde bydlím. Pokoj je přesně takový, jako ve Virtual Tour, když jsem si koleje vybírala. Není to sampzřejmě žádný luxus, ale je tu čisto, teplo a mám vlastní koupelnu. Kuchyň je přímo nádherná!Tu sdílím ještě se třemi slečnami. Je to prý nedávno renovovaná kolej. Akorát mi na posteli chyběla peřina a polštář. To jsme zjistily, že i u Lucky na koleji, kam jsme zamířily potom. 

Zbytek dne jsme měly volno, tak jsme se rozhodly probádat kousek Cheltenhamu a najít levný obchod, kde bychom si právě koupily ty peřiny a nějaké ty základní věci a jídlo. Nejblíž měl být Asda – přes dva kruháče a pokaždé doleva. Nakonec to bylo přes půl hodinky. Alespoň jsme se protáhly po tom letu, ale šťastné jsme byly, když jsme Asdu našly, protože jsme cestou odbočily jinam a našly jiný superstore. Nakoupily jsme si jídlo, polštář, peřinu, vybraly si povlečení, prostěradlo, zrcátko a krásné hrníčky. To vše samozřejmě nesly pěsky, tak se cesta trochu natáhla a k tomu ještě pršelo. Ten den jsme měly sluníčko, zataženo, déšť a viděly i sníh – takže prostě všechny roční období. K Anglii to ale prostě patří! Potom jsme se vrátily ještě na kampus zkoušet připojení k Wifi, ale nefungovala, protože jsme ještě nebyly zapsané, jako studentky (alespoň to jsme si myslela a také to taky bylo). Lucku jsem pak ještě doprovodila „na půl cesty“ a večer se ještě seznámila se spolubydlícimi – jsme tu čtyři holky a kolem šesti kluků, všechny jsem nepoznala. Byla jsem ale docela unavená, tak jsme si povídaly chvilku a já si krásně vše vybalila, trochu se zabydlela a šla spát poměrně brzy (ve 23).

Hlavně jsem se těšila na další den, kdy nás čekala Induction a první setkání s dalšími Erasmus studenty!