Třetí ohlédnutí za Českou Miss – FINÁLE a AFTERPARTY – aneb co se nevešlo do vlogu – 3/3

Je to tu! V tomto článku mám pro vás plno fotek, „slov“ i dojmů o tom, co se děje v den finále, po samotném galavečeru a co pro vás chystám dál. Je to totiž 2 měsíce od finále a já se opravdu ještě nezastavila! Tímto článkem si tak finále trochu připomeneme a já se rozepsala, jako snad nikdy předtím. Psala jsem ho různě po částech, takže jsem ráda, že už je tady – pro vás! Jdeme na to!

Jak jsem psala v článku o přípravách na finálech, tak pro vás určitě „bude“ vélkým překvapení, že i v den finále se – samozřejmě opět nacvičuje! Spíš je to ale tak, že přijde Libor Bouček s Leošem Marešem a dopilovávají jejich vystoupení, vtípky a scénky. Dorazí i kapely na zvukovku. U nás to byla Slza, No Name a Lake Malawi. Líbilo se mi, že tam bylo zastoupení z Youtube scény! Pochybuju, že by někdo Slzu neznal, což? Ráda jem byla i za Lake Malawi, protože jsem před lety byla v jejich klipu. Možná to byl osud, že tam byli 😀 ! Možná taky ne, ale určitě mě potěšilo, že mě Albert poznal. Z vystoupení kapel jsem tedy slyšela jen ty zkoušky, ale myslím, že kdykoliv ty písničky uslyším, tak to budu mít spojené s tou předfinálovou atmosférou! Se samotnou účastí v Miss mám spojených už mnoho písniček a teď je zpětně poslouchám a připomínám si celou tu cestu. Dokola mi třeba jede Sia – Cheap Thrills, Changellier a nebo trochu „ostřejší“ Five Finger Death Punch – Jekyll and Hyde.

Takovou tou nejočekávanější diciplínou je samozřejmě promenáda v plavkách. My jsme tu disciplínu měli pojatou zase trochu jinak. Před samotným vstupem totiž běžel náš medailonek a potom jsme šly přehlídku na písničku, kterou jsme si zvolily a měly jsme si to náramně užít, jak říkala choreografka. Pokud jste někdo neviděl můj medailonek, tak je tady. Líbil se vám? Moje nejoblíbenější část je ta ze Sněžky na snb a poté vzpomínka na natáčení ráno v dešti, kdy jsem tancovala na zemi a jezdila v bahně na longboardu :D. A promenáda v plavkách? Já si jí užila, to byl přesně ten případ, kdy jsem vlastně nevěděla, co tam dělám. Měla jsem písničku od The Naked and Famous, kterou mám spojenou s Kalifornií a vším pozitivním, tak jsem úplně zapomněla, že na mě kouká tolik lidí. Je v ní všechno, letní nálada, kytary, klávesy, rytmus a trochu té „snovosti“. Doufám, že ze mě teda ta pohoda šla znát a nemluvím tady o ní bez důkazů. Jo a docela se mě ptáte na postavu „jak to dělám“. To zní, jako něco nadpřirozeného, ale stačí cvičit. Já jsem tedy před finálem cvičila víc, skoro každý den nějak dva týdny, možná 10 dní hodinku. Chodila jsem na lekce ve fitku a nebo na jógu. To bylo vše, jó možná jsem vynechala sladký večer, ale jinak jsem si nic z jídelníčku nevyškrtla, to bych pak neměla energii, dobrou náladu a pevný postavě bych mohla říct rovnou „pápá“, protože bych ztratila svaly. Konec hlášení o postavě 😀

Tady také přišel ten třetí moment, kdy jsem si šla pro šerpu s tím pomyšlením, jestli náhodou nehlásily jméno špatně. Ale ono ne, ještě jednou děkuju! Díky Miss Bikiny titulu jsem si teď objednal věci z eshopu, tak je beru na jachtu, kam jedeme 12.6. s Ájou a Kristýnkou a vlastně všechny budeme mít na sobě asi jen Astratex, tak se můžete kouknout, co by se vám mohlo líbit. Vybrala jsem si několik plavek, ale lidi tam nakupují hodně, tak mi je vyprodali, včetně nějakých i Kristýnka :D, takže uvidíte, co jsem vybrala.

PS: Jak na té fotce stojím poslušně 😀

Poté už se šlo na věc. Vyhlášení třech, na které čeká nespočet zážitků, povinností, akcí a zkušeností všech podob. Hlavně tedy kupa novinářů, fotografů a světýlek z kamer. Co jsem cítila, když jsme tam tak stály? Já měla hned několik takových „rovin“ mého rozpoložení. Některé si nechám i pro sebe. Ta hlavní byla ale naprostá vyváženost. Já jsem byla šťastná za ta předešla ocenění, protože to pro mě znamenalo podporu od lidí a tak jsem tam stála spokojená a natěšená na spolupráce s Avonem, Astratexem a Frekvencí1. Já sama jsem měla své favoritky, protože jsem se soutěž snažila sledovat i jako jedna z vás a proto jsem vše i natáčela a tak nějak pozorovala vše, co se kolem dělo jiným okem, než „jen“ finalistky. Měla jsem takové kombinace vítězné trojky, jak se mohly střídat a někde jsem samozřejmě nechyběla i já. Když ale vyhlásili Kristýnku na třetí místo, tak mi to ty vzorce rozhodilo, protože jsem jí vždy měla výš. Tak tam tak stojím, tleskám a dělám takový to svoje klasický, že se rozhlížím kolem, říkám si, jaká je to vlastně pecka, že tady teď stojím, naprosto jsem si to užila a myslím,že jsem si k tomu malinko i přikyvovala. Já to tak dělám, že si řeknu, tak a teď si ten moment zapamatuj a uvědom si, jak je život náramnej! Nevím, jestli to bylo v tu dobu, kdy už Iva Kubelková stála na podiu nebo na něj šla, ale najednou slyším „TŘI“ Natálie Kotková. A já to mé jednorožčí allá Alenka v říši divů pokyvování a culení vyměním za velký „Hey what?“ „Uiii“ „Cože? To jako doopravdy?“ „Kam mám jít? Co mám dělat? Jak se mám tvářit? Proč já jsem sakra nedávala pozor, když jsme to nacvičovali :D!“. V tom jsem byla prostě ve svojí bublině, zapomněla, že jsem někde na stagia vidím jen Ivu, jak se nádherně usmívá, gratuluje a hladěním na tváři mě uklidňuje. Jsem hrozně ráda, že mi cenu předávala ona, protože s námi byla celou tu dobu a hodně nás podporovala. Tak nějak jsem byla celému momentu naprosto odevzdaná. Myslím. že jsem nemohla mít celkově lepší předávající, protože hned po Ivě nastoupil Jakuch Prachař a nemohlo to být samozřejmě bez vtípku. Nevím, jestli jste si toho všimli, ale dal mi strášně nenápadně do ruky jeho číslo ať jakože brnknu. Já ani nevím, jestli tam něco bylo nebo ne, protože hned nastoupil Libor a výchovně mi papírek sebral :D. Já je prostě zbožňuju, celej jejich humor a tak tento oficiální okamžik pro mě obohatili srandou, kterou já v životě potřebuju a tak jsem nadšená, že nechyběla ani při mém vyhlášení. Mělo to prostě všechno! Dokonce víc, než jsem vlastně i plánovala!

Následující fotka je snad moje nejoblíbenější, mám jí i na úvodní fotce na Facebooku blogu :).