Home Třetí ohlédnutí za Českou Miss – FINÁLE a AFTERPARTY – aneb co se nevešlo do vlogu – 3/3

Třetí ohlédnutí za Českou Miss – FINÁLE a AFTERPARTY – aneb co se nevešlo do vlogu – 3/3

written by Natálie Kotková 5.6.2016
Je to tu! V tomto článku mám pro vás plno fotek, “slov” i dojmů o tom, co se děje v den finále, po samotném galavečeru a co pro vás chystám dál. Je to totiž 2 měsíce od finále a já se opravdu ještě nezastavila! Tímto článkem si tak finále trochu připomeneme a já se rozepsala, jako snad nikdy předtím. Psala jsem ho různě po částech, takže jsem ráda, že už je tady – pro vás! Jdeme na to!
.
Jak jsem psala v článku o přípravách na finálech, tak pro vás určitě “bude” vélkým překvapení, že i v den finále se – samozřejmě opět nacvičuje! Spíš je to ale tak, že přijde Libor Bouček s Leošem Marešem a dopilovávají jejich vystoupení, vtípky a scénky. Dorazí i kapely na zvukovku. U nás to byla Slza, No Name a Lake Malawi. Líbilo se mi, že tam bylo zastoupení z Youtube scény! Pochybuju, že by někdo Slzu neznal, což? Ráda jem byla i za Lake Malawi, protože jsem před lety byla v jejich klipu. Možná to byl osud, že tam byli 😀 ! Možná taky ne, ale určitě mě potěšilo, že mě Albert poznal. Z vystoupení kapel jsem tedy slyšela jen ty zkoušky, ale myslím, že kdykoliv ty písničky uslyším, tak to budu mít spojené s tou předfinálovou atmosférou! Se samotnou účastí v Miss mám spojených už mnoho písniček a teď je zpětně poslouchám a připomínám si celou tu cestu. Dokola mi třeba jede Sia – Cheap Thrills, Changellier a nebo trochu “ostřejší” Five Finger Death Punch – Jekyll and Hyde.
V backstage to vypadá tak, že už máme každá z nás svůj štendr a také svou pomocnici na převlékání, ať se vše stihne a nejsou žádné stresové okamžiky, že by někomu třeba chyběla jedna bota. Jinak během dne stále chodíme od kadeřníků k vizážistům a stagi něco zkoušet (a v mém případě jsem byla často k dostižení v místnosti, kde bylo občerstvení, no jo, někdo ten catering hold ocenit musí!:D).
Musím říct, že celý den utekl opravdu rychle a nijak mi nepřipadalo, že se chystá to velké grandiozní gala… no prostě naše finále. Jak jsem psala v minulém článku, tak večer před spaním jsem si sama snažila vtlouknout do hlavy něco v tom smyslu, jako “Halóóó, Kotková, víš, že tě zítra uvidí přes milion lidí v televizi a je to vrchol té pětiměsíční cesty?” Já jsem se na to hrozně těšila, ale prostě jsem si užívala tu cestu užívala úplně celou a finále už byla ta sladká poleva na stopatrovém dortě. Sama jsem si i říkala, že se stresovat/nervovat nechci a budu to brát jako další den s Miss, jen to třeba ještě víc rozpárádím než na zkouškách. Já to mám totiž tak, že i když ty choreografe jedu “na plno”, tak v ten oficiální moment stejně změním výrazy a celé nasazení, jsem tak trochu v rauši. Myslím si, že to ale každý znáte, ať už tancujete, děláte nějaký sport nebo i v práci – když opravdu o něco jde, tak v sobě naleznete další balík s energií a vášní, o kterém jste neměli tušení! Ta nepřítomnost slečny nervozity u mě možná to byla tím, že jsem celkově takový kliďas (co se těchto věcí týká) a nebo tím, že před kamerou nsem nějak už navyklá. Dál také, že holky finalistky, naprosto celý tým a kluci moderátoři byli v naprotsto perfektní náladě a nebo tím, že když člověka něco baví, tak ho ta stresová vlna prostě nespláchne. Jde o to, že si můžete vybrat hned tu první vlnu a nebo si v setu vyčkat a svézt se po té větší, delší a ještě si při jízdě dáte pár trýčků. Na tu jsem se rozhodla počkat a naskočit já a ta jízda opravdu neměla chybu (ok, ten trýček s korunkou je malinkej fail, ale nevadí :D).
Při přípravách, jak mě tam tak Nikča (kadeřnice) česala, tak jsem před sebou měla obrazovku, kde byl vidět sál a přicházející lidi. Bylo to zajímavé vidět, jak se sál plní a přemýšlet, co se asi děje venku, kde je brácha, rodiče a co si tak lidi asi říkají. Jo, vlastně rodiče jsem zahlédla. Na obrazovce koukám, že sedí úplně někde jinde, než měli rezervovaná místa. Takže jsem jim zavolala a jen to prý hosteska trošku popletka a rodiče, nejen moje, seděli jinde. Hurá, takže rodiče bych tam měla. Brácha byl v jiné místnosti, jelikož jsme každá měla dva lístky do sálu. Takže, rodiče – checked, brácha checked, pohoda mood – checked! That’s all I need. Po tom, co jsme finálně zkrotily moje kadeře – které ten den zlobily a Niki měla chudák co dělat (je to ale profík a zvládla to bravurně) – se šlo na věc. První vstup na stage.
Čekáme v zákulisí, kluci už moderují, začne hrát hudba tanečního
nástupu, Ivan (kameraman) natáčí vše, co se kolem děle, my s holkama si
dáváme high five, usmíváme se jak na Ježíška, Mikuláše, narozeniny
(nevím, co ještě) a opravdu ta atmosféra byla strašně milá a pohodová! Jako jó, takový to stoupající napětí a adrenalin v  žilách také, ale spíš mě to burcovalo v dobrým slova smyslu.
Level užívání si daného momentu byl nejvyšší, co mohl být (a ještě i
vyšší než to!:D). A to, že mě nalepené umělé řasy píchaly do pravého oka
jsem nijak nevnímala, vlastně až při návratu, kdy mi vizážistka řekla, že mi
nějak “teče” jedno oko – no, asi proto jsem na podiu tolik mrkala!
Vlastně hned po první disciplíně se vyhlašovaly první ceny a já nemohla věřit svým uším. V ten moment, kdy jsem si šla pro šerpu, že jsem tváří Avonu a vyhrávám kurz na Frekvenci1, jsem si říkala, že už na bedně tedy asi nebudu, ale tyhle ceny si užiju. Moc vám děkuji, protože jsem si uvědomila, že ve vás mám podporu, protože jste hlasovali jako diví, když se povedlo takto více cen. Hlavně ta Frekvence1 mi udělala radost a už se těším na první hodiny. Začínám vlastně dnes, tak vám dám vědět, jak to probíhá – sem, ale i v celém průběhu na snapchat (natali_kot).
Jo a toto je moje první oficiální Missí selfie z finále. Hned jak dostala ještě třetí cenu (děkuju,děkuju, děkuju!), jsem vám chtěla poděkat a neumíte si představit, kolik tam bylo zpráv, upozornění, snapů, mailů a všelijakých označení! V šatně na mě volali ať si to užiju a nejsem na telefonu, ale pro mě bylo důležitý vám alespoň snapem poděkovat a spojit se s vámi. Takže jo, byl to psík, klasika, ale ta nikdy neomrzí! A tuhle fotku jsem našla někde i na stránkách, kam nahrávají fotky slečen, co jedou na Miss World. Většina tam má fotky v róbách, strašně svůdné výrazy a já, toto. Nejsou to nijak oficiální portály, ale mě to docela rozesmálo :D.
Takovou tou nejočekávanější diciplínou je samozřejmě promenáda v plavkách. My jsme tu disciplínu měli pojatou zase trochu jinak. Před samotným vstupem totiž běžel náš medailonek a potom jsme šly přehlídku na písničku, kterou jsme si zvolily a měly jsme si to náramně užít, jak říkala choreografka. Pokud jste někdo neviděl můj medailonek, tak je tady. Líbil se vám? Moje nejoblíbenější část je ta ze Sněžky na snb a poté vzpomínka na natáčení ráno v dešti, kdy jsem tancovala na zemi a jezdila v bahně na longboardu :D. A promenáda v plavkách? Já si jí užila, to byl přesně ten případ, kdy jsem vlastně nevěděla, co tam dělám. Měla jsem písničku od The Naked and Famous, kterou mám spojenou s Kalifornií a vším pozitivním, tak jsem úplně zapomněla, že na mě kouká tolik lidí. Je v ní všechno, letní nálada, kytary, klávesy, rytmus a trochu té “snovosti”. Doufám, že ze mě teda ta pohoda šla znát a nemluvím tady o ní bez důkazů. Jo a docela se mě ptáte na postavu “jak to dělám”. To zní, jako něco nadpřirozeného, ale stačí cvičit. Já jsem tedy před finálem cvičila víc, skoro každý den nějak dva týdny, možná 10 dní hodinku. Chodila jsem na lekce ve fitku a nebo na jógu. To bylo vše, jó možná jsem vynechala sladký večer, ale jinak jsem si nic z jídelníčku nevyškrtla, to bych pak neměla energii, dobrou náladu a pevný postavě bych mohla říct rovnou “pápá”, protože bych ztratila svaly. Konec hlášení o postavě 😀
Tady také přišel ten třetí moment, kdy jsem si šla pro šerpu s tím pomyšlením, jestli náhodou nehlásily jméno špatně. Ale ono ne, ještě jednou děkuju! Díky Miss Bikiny titulu jsem si teď objednal věci z eshopu, tak je beru na jachtu, kam jedeme 12.6. s Ájou a Kristýnkou a vlastně všechny budeme mít na sobě asi jen Astratex, tak se můžete kouknout, co by se vám mohlo líbit. Vybrala jsem si několik plavek, ale lidi tam nakupují hodně, tak mi je vyprodali, včetně nějakých i Kristýnka :D, takže uvidíte, co jsem vybrala.
PS: Jak na té fotce stojím poslušně 😀
Takhle vypadal můj štendr v backstage. Z těch všech kytic nám ještě teď tady voní celý byt! Dala jsem je poté i mamče, protože jsem věděla, jak má květinky ráda taky a taky si je zasloužila, za to, jak si drtila pěstičky, když fandila – mně i ostatním finalistkám!
Takovou specialitou našeho večera byla show Máme rádi Česko. Co jste na to říkali? My jsme z toho měly s holkama ze začátku docela strach, ale potom, co jsme to zkoušeli spolu s Leošem a Liborem z nás všechno opadlo. Ujistili nás, že nás nechtějí ztrapnit, takže otázky nebudou nijak extra delikátní a hlavní je se pobavit. Myslím, že se to povedlo! Nebo byste raději viděli volnou disciplínu? Já si myslím, že to už je trochu pasé a měly by být jiné disciplíny. Volná je v semifinále a slečna vlastně ukáže, co umí v medailoncích a není limitovaná pódiem. To potom dopadne tak, že většina tancuje, v různých úrovních, a pak se zpívá, bojuje, vaří, povídá. Co si myslíte vy?
Poté už následovalo to nejkouzelnější z večera, nástup v šatech Blanky Matragi a vyhlášení. Já měla na sobě bílé, skoro až svatební. Původně jsem měla mít ty růžové, co měla Lucka (2), ale nakonec rozhodující ruka Blanky a Ivy Kubelkové padla na tyto a já si je oblékla moc ráda. Sice chůze v nim trochu respekt vyvolávala. Ještě těsně před vstupem mi tam totiž švadleny špendlily spodničku. Blank nám všem musela šaty zkrátit a já měla uvnitř ještě několik vrstev a tak i když byly šaty zkrácené, tak jsem chvílema opravdu plula, protože se mi ta látka dostala pod botu. Nakonec se to tedy zachránilo a z podia jsem neodjela :D.
Tady jsou všechny róby, která je vaše oblíbená?
Poté už se šlo na věc. Vyhlášení třech, na které čeká nespočet zážitků, povinností, akcí a zkušeností všech podob. Hlavně tedy kupa novinářů, fotografů a světýlek z kamer. Co jsem cítila, když jsme tam tak stály? Já měla hned několik takových “rovin” mého rozpoložení. Některé si nechám i pro sebe. Ta hlavní byla ale naprostá vyváženost. Já jsem byla šťastná za ta předešla ocenění, protože to pro mě znamenalo podporu od lidí a tak jsem tam stála spokojená a natěšená na spolupráce s Avonem, Astratexem a Frekvencí1. Já sama jsem měla své favoritky, protože jsem se soutěž snažila sledovat i jako jedna z vás a proto jsem vše i natáčela a tak nějak pozorovala vše, co se kolem dělo jiným okem, než “jen” finalistky. Měla jsem takové kombinace vítězné trojky, jak se mohly střídat a někde jsem samozřejmě nechyběla i já. Když ale vyhlásili Kristýnku na třetí místo, tak mi to ty vzorce rozhodilo, protože jsem jí vždy měla výš. Tak tam tak stojím, tleskám a dělám takový to svoje klasický, že se rozhlížím kolem, říkám si, jaká je to vlastně pecka, že tady teď stojím, naprosto jsem si to užila a myslím,že jsem si k tomu malinko i přikyvovala. Já to tak dělám, že si řeknu, tak a teď si ten moment zapamatuj a uvědom si, jak je život náramnej! Nevím, jestli to bylo v tu dobu, kdy už Iva Kubelková stála na podiu nebo na něj šla, ale najednou slyším “TŘI” Natálie Kotková. A já to mé jednorožčí allá Alenka v říši divů pokyvování a culení vyměním za velký “Hey what?” “Uiii” “Cože? To jako doopravdy?” “Kam mám jít? Co mám dělat? Jak se mám tvářit? Proč já jsem sakra nedávala pozor, když jsme to nacvičovali :D!”. V tom jsem byla prostě ve svojí bublině, zapomněla, že jsem někde na stagia vidím jen Ivu, jak se nádherně usmívá, gratuluje a hladěním na tváři mě uklidňuje. Jsem hrozně ráda, že mi cenu předávala ona, protože s námi byla celou tu dobu a hodně nás podporovala. Tak nějak jsem byla celému momentu naprosto odevzdaná. Myslím. že jsem nemohla mít celkově lepší předávající, protože hned po Ivě nastoupil Jakuch Prachař a nemohlo to být samozřejmě bez vtípku. Nevím, jestli jste si toho všimli, ale dal mi strášně nenápadně do ruky jeho číslo ať jakože brnknu. Já ani nevím, jestli tam něco bylo nebo ne, protože hned nastoupil Libor a výchovně mi papírek sebral :D. Já je prostě zbožňuju, celej jejich humor a tak tento oficiální okamžik pro mě obohatili srandou, kterou já v životě potřebuju a tak jsem nadšená, že nechyběla ani při mém vyhlášení. Mělo to prostě všechno! Dokonce víc, než jsem vlastně i plánovala!
Následující fotka je snad moje nejoblíbenější, mám jí i na úvodní fotce na Facebooku blogu :).
Tou neplánovanou věcí asi víte, na to narážím – na tu mou korunku. Myslím, že to bylo probírané snad všude, takže o tom asi moc mluvit nebudu, raději. Ono se říká, že za to vlastně může Kuba, jak to tam rozparádil :D, ale co já vím, zkrátka mi neseděla na hlavě a klouzala dolů. V ten moment, kdy máte plné ruce všech voucherů si ji ani nemůžete podržet a jen citíte, jak milimetr po milimetr zdlouhavě jede dolů. Užívala jsem si ten moment, ale jaksi jsem pořád myslela na to, že si ji strašně moc chci přidržet, ale nejde to :D. Dokonce mi ji i předávající pak podržel, chvilku jsem ji měla na hlavě “jak na hlupáka” a nakonec při chůzi zpět mezi holky spadla hrozně rychle, aniž by to tentokrát cítila. Pro mě byl zdlouhavý jen ten moment, kdy jsem už viděla, jak letí na roh stage a v hlavě jsem měla všelijaké scénáře, jak zase Kotková měla nějaké průšvih! 😀 Nakonec je ale vše v pořádku, korunku mám opravenou a jen jsem teda médiím dala trochu toho obsahu o čem psát. První, kdo kdy rozbil korunku, tak jo, skvělý titul! Aspoň jsme to před tou finální korunovací trochu odlehčili a dali moderátorům šanci zazářil vtipnými komentáři. Já se jen v ten moment hrozně styděla a chtěla jsem zalézt pod stage.
Na té fotce níže se mi líbí, jak poslušně Kuba čeká! A Iva se samozřejmě náramně nádherně usmívá!
Tady je přesně vidět takový to “Né, proč zase já” :D.
Každopádně vám ale z celého svého bytí děkuji! Uvědomila jsem si, že jste si mě zvolili smskama vy, že i po hlasování na Facebooku jste ještě i tu zprávu poslali! Není totiž nic krásnější než podpora. Člověk čeká haty, nepřejícnost a pomluvy. Většinou je to tak, že když se tady člověk o něco snaží a trochu vybočuje z davu, tak přijde sprcha všelijakých nepotřebných komentářů. Samozřejmě i na mě jsem něco během doby po vyhlášení, kdy všelijaké komentování vítězek bylo v kurzu. Na to ale není žádný jiný lék, než ignor a nečíst to. Já si tedy komentáře všude možně četla, protože mě to zajímalo a člověk to prostě chce vědět. Jsme zvídavý tvorové prostě! Naštěstí toho zase tolik nebylo, ale když něco, tak to prostě tu dýku zarylo hluboko. No, obrnila jsem se a ten ignor hážu a nikde nereaguju. Co mě jen mrzelo, byly reakce na Áju. Ta je taky jiná a lidi to nedokázali zkousnout. My jsme v hodně věcech podobné, vlastně jsme už od semifinále v soutěži šly bok po boku, byly jsme spolu na pokojích v Thajsku, na dalším soustředění a teď budeme i sousedky. Takže jí rozumím a věřím, že si taky najdete cestu. A kdyby ne, tak proč to komentovat… Je to vítězka, je to královna, je to Ája, jsme to my tři a budeme pro vás reprezentovat ČR venku na světových soutěžích a uděláme pro to co nejvíc a ještě víc, co umíme. Toť vše. Zpět k díkům – prostě děkuju!!! 😀 Je to prostě nádhera!
Třeba tato fotka s Míšou? Tu mám už mezi vytisklými, znamená pro mě hodně. (a je tam i ta korunka zdrátovaná :D)
A co přijde po vyhlášení? Nejdříve samozřejmě jdete na konec mola a necháte se ozářit stamilionem foťáků a užíváte si to na plný …  víte, co! Dál už jdete zpět k fotostěně a tam na vás čekají všechna média a rozdáváte rozhovor za rozhovorem, fotíte se natáčíte a jste v naprosté euforii. Nijak jsem si neuvědomovala, že to, co povím, bude všude vlastně, jako první oficiální slovo, které jsem ze sebe vypustila, jakožto Česká Miss World, ale doufám, že to nebyo úplně nejhorší :).
Oni celou dobu stáli hned vedle rodiče a chudáci se snažili ke mně dostat, ale to zkrátka nešlo. Ale bylo vidět, jak jsou ještě víc vedle, než já. Potom, co jsem se k nim na sekundu dostala, na mě brácha skočil a úplně “Hééj, chápeš to? To je hrozně hustý!” Dokonce dělali o oni nějaký rozhovor pro Idnes a máme i krásnou památeční fotku! Další máme potom z afterparty, kam rodinka pak vyrazila, ať si taky trochu užijou po tom fandění! Na mamče bylo vidět, jak je úplně milounce nesvá z toho všeho a taťka se stále jen a jen culil :).
A když už jsem nakousla tu afterparty! Nejdřív než jsme se tam s vítězkama dostaly jsme ještě chvilku pobyly v šatně, kde jsme se samozřejmě fotily, já dotočila poslední záběry do vlogu a poslechly jsme si nějaké ty instrukce. Umíte si představit tu atmosféru? Člověk si to stále neuvědomoval, ale zároveň si říkal, “Tak tady se teď něco opravdu děje!”.
Na afterparty jsme tedy dorazily dýl, kdy už to tam bylo docela v plném proudu.Bylo to ve Fashion Clubu, kde to pro mě mělo kouzlo i díky Fashion Tv. To vlastně byla i Jasmínka dělat na finále reportáž a já nemohla být šťastnější, že i ze Slovenska z FashionTV rodinky jsem tam měla podporu! Když jsme u té módy, tak jsem měla šaty od Made By Poner. Což jsou sourozenci z Liberce, kteří se dostali hrozně vysoko a jejich šaty jsou zkrátka boží. A nechci nic prozrazovat, ale asi mě obléknou na celou Miss World! Jsou to hlavně pro mě důležití lidé, jako kamarádi a slavila jsem s nima třeba i Čarodějnice, spolu ještě s bráchou. Dál jsem s nima jela na Miss Slovensko. Prostě jsme si sedli :).
S kým jsem si náramně sedla je hlavně Míša, jsme v kontaktu pořád a tak nějak už se to blíží k sesterskému vztahu :D. Tím chci zdůraznit to, že v Miss spolu s holkama zažijete tolik věcí, ať už hezkých nebo těžkých. To vás hrozně spojí a to pouto vydrží, hlavní je to držet v upřímné rovině a fakt si na nic nehrát a nebýt falešná. Však v té soutěži jste pro zážitky v životě, tak co si to kazit přehnanou soutěživostí! Je dobrý počítat s tím, že ne všichni jsou na tom tak jako vy a mohou za zády mluvit jinak, než před vámi, ale já se řídím pravidlem “jak já k tobě, tak ty ke mně” a naopak. A s Míšou jsme jely na stejné vlně a podporovaly se.
Co nemohlo chybět, jako na každé akci je fotící koutek! Všichni to milují a i moji rodiče se odvázali takhle na veřejnosti! Jsou to super fotky na památku a dokonce jsem pokecala právě i s Albertem a prostě všemi, kdo tam byli. Neskutečně rychle to utíkalo. Původně jsme měly jakožto vítězky odejít dřív, ale nějak se nám povedlo tak zůstat a v Obecním domě jsem si pro věci přišla nějak v půl 6 ráno tuším. Byla to docela zajímavá cesta, v těch šatech, s kyticema, všema novýma krabicema a korunkou! Rodiče už byli na cestě domů do Liberce a brácha sestřičku řádně oslavoval! Když jsem si lehala do postele, tak jsem si na zem rozložila všechny fotky, sošky, šerpy, korunku a tak nějak jsem ležela na boku a říkala jsem si, jestli to je fakt pravda, jestli se náhodou zítra neprobudím a nebude ten pravý finálový den. Ale ne, bylo to tak a od té doby toho přišlo tolik do mého života, že se nestačím divit. O tom vám napíši další článek a snad někdy stihnu ten vlog. Vše, co se kolem mě děje dávám na Instagram a Snapchat (oboje: natali_kot). Omlouvám se, že to s články tolik trvá, ale já na to myslím každý den a teď už snad ty resty splním, někdy určitě a o všem vás budu informovat! Je to přeci jen náramná, jedinečná cesta. Vy jste celou dobu se mnou a tak chci, abyste tu se mnou byli i dál. Ještě mě toho čeká tolik, že se máme na co těšit! A i když to nebude pořád se vším jednoduché, tak jsem si jistá, že to bude jízda všech jízd! Už je! 
OH YES!

 

8 comments

Nikola Braxatorisová 5.6.2016 at 20:55

To jsou tak nádherný fotky! Všude ti to neskutečně sekne. <3

Reply
Sandra Slusna 6.6.2016 at 7:58

Super clanek Natalko, moc ti to tam vsude slusi a jses moc hezka, jen je mi lito, ze si prestala blogovat a natacet, ja vim ze toho ted mas hodne, jen to rikam, je mi to jasny 😀 Byla bych rada, kdyby jsi pokracovala 😀 Ty fotky jsou moc pekny a moc jsem ti to prala, nechapu ty lidi, kteri si stezujou na to, ze jsi vyhrala dikky tvymu blogu, bylo preci od zacatku jasny ze budes mit urcitou vyhodu, ale ty jsi nevyhrala jenom diky blogu a youtube, to mi ver 😀
http://www.shineoffashion.com/

Reply
Sissi 6.6.2016 at 10:23

Dostala som sa konečne na koniec článku ��
Ešte raz blahoželám ��

Reply
►Nadush 6.6.2016 at 16:20

Krásne fotky ! 🙂 Určite to musia byť zážitky do konca života 🙂
my blog : THE COLORFUL THOUGHTS

Reply
Natálie Kotková 6.6.2016 at 22:58

Děkuji moc všem! ❤️

Reply
Anonymní 8.6.2016 at 10:55

Všechny fotky jsou moc krásné.I když tento článek byl dlouhý, tak se četl úplně skvěle. Doufám, že si všechno,co se okolo tebe děje, naplno užíváš (jak je vidět, tak určitě jo :-))

Reply
klara benova 9.6.2016 at 17:16

Natálka je to úžasný článok. Ide z neho hrozne pozitívna energia. Ak máš čas a chceš, môžeš si pozrieť môj blog: http://blofoflifeklara.blogspot.sk/. A keby aj nie aj tak dakujem!

Reply
Péťa 13.6.2016 at 15:40

Mě se ty šaty, které jsi od Blanky měla, líbily ze všech nejvíc. Lucka Dušková měla taky hezké, ale byly takové moc nadýchané na můj vkus. Zato tyhle… byla jsi jak antická bohyně plující na obláčku. 🙂

Reply

Napsat komentář: Natálie Kotková Cancel Reply