Home FINÁLE MISS WORLD – co mám na srdci, pěkně narovinu

FINÁLE MISS WORLD – co mám na srdci, pěkně narovinu

written by Natálie Kotková 7.5.2017

Úplně poslední post z Miss World?! Jo! Je to on, po několika měsících to končí.  Měla jsem takový předsevzetí, že to dotáhnu až do konce a díky vám, že vás to zajímalo, jsme to k tomu konci dotáhli. Tento článek je tedy o finálovém dni a mých posledních slov a pocitů ze soutěže.

Na YouTube už jsou videa. Z finálového dne  (TADY) i ze dne předtím, kdy jsem se trochu i rozmluvila (TADY) 🙂 Ono hodně toho bylo právě v těch řečeného, hlavně to byly ty pocity, co jsem měla v daný moment. Teď to tady píšu o něco déle s těmi pocity, co byly nejsilnější a jak na to nahlížím zpětně.

Den před finálem byly nácviky přímo v prostorách MGM Grand Theatre. Už to bylo vše, jako by to bylo naostro. Takže s finálovým makeupem, účesem a se vším tím možným oblékáním. Připravili nám zrcadla a štendry na šaty v šatně a každá jsme se měly připravit sama. Hodně jste se mě ptali, jestli nás někdo líčit nebo česal.. Ne. Nikdo nikdy :D. Co se týká make-upu, tak to nám jen třeba ty naše “vedoucí” týmů poradili, jestli máme přidat nebo ubrat. Vlasy jsme si tedy taky dělaly samy, ale v den finále a při tom nácvikovém dni tam byl tým (asi kolem 10 kadeřnic) a měly na každou 5-10minut. Takže nám vlasy třeba natupírovali do objemu a nalakovali – that was it. Vím, že třeba na Miss Universe nemusíte nic. Tam vás obujou, učesou, namalujou a ještě vám dají věci domů zadarmo. Na Miss World a na Miss Earth ne. Tady je to všechno na vás. V tom má pro mě body Miss Universe :D.

Ten nácvikováý den byl hlavně kvůli tomu, ať se ví, jak to vše stíháme. Dál taky kvůli tomu, že nás už někteří z porotců prý sledovali, aby viděli, jak moc energie do toho i “jen” při nácvikách dáváme. Já hodně použíám to “prý” ale prostě tady člověk nikdy neví, co nám říkaly za pravdy a co za “white lies” – jakože ty asi dobře myšlený nepravdy :D.

Musím říct, že když se na to takto zpětně koukám, tak jsem si ty zkoušky užila skoro stejně jako to finále. Jako fakt 😀 Ono to finále bylo totiž trochu jako finále mistrovství hokeje nebo fotbalu :D.

Zní to divně ale na to finále totiž přijelo nejvíc Filipínců. Ti soutěžema krásy žijou. Pro ně je Miss opravdu královnou a pro ty holky to je smysl života. Takže, když jsme nastupovaly, tak to znělo, jako by bušili do sedaček, houkali, křičeli a měli i takový ty řechtačky :D. Já si to představovala o něco slavnostnější. Ale zase díky tomu, že jsme neměly individuální nástupy, tak jsme si mohly představovat, že tihle všichni lidé fandí i nám :D. No to je ale večer finálového dne. Ten začal totiž trochu hekticky :D. Se Selinou jsme totiž zaspaly. Opět. U nás už to byla taková klasika, ale vždy to bylo o takový čas, že se to ještě dalo ladně stihnout na sraz. Tentokrát jsme ale měly na přípravu něco kolem 20 minut :D. Selina teda 10ti. Představte si, jak se na něco těšíte tři týdny, chystáte se a vlastně to je takový vrchol toho, kam jste směřovali – a to je ten den. Váš důležitý den. A vy zrovna ULTRA zaspíte a jste úplně nejvíc roztěkaný :D. Nevím, jak se nám to povedlo, ale my to stihly a ještě se tomu nepřestaly celý den smát. Na snídani jsme nakráčely, jako by se nic nedělo a nabraly jídlo (ty jejich bezlepkový muffiny!) a hrdinsky nastupovaly do autobusu, který nás vezl z hotelu do MGM.

Měly jsme přijít už tak nějak “rozpracovaně” připravený, aby jsme všechno stihly. On ten finálový večer totiž nebyl večer, ale spíš odpoledne :D. Ty přípravy nakonec byly opravdy trochu last-minute. Měly jsou do toho ještě generálku, protože se ještě měnila jedna choreografie. Takže to vypadalo tak, že nás vždycky svolaly a my běžely třeba s jedním okem nalíčené, napůl učesané nebo prostě jakkoliv vypadají na stage :D. Opravdu krasavice :D. Já si celý den ještě psala s rodiči a chodily mu různé zprávy, že nikdo neví, kde má finále být vysíláno. Z toho jsme byla trochu zuřivá Naty, protože velká Miss World nedokázala nikam pořádně dát informace. Nakonec jsem zjistila, že se moji kamarádi i rodina vzájemně spojili a nějaké vysíláno se našlo. Akorát neviděli začátek. To mě mrzelo, protože jsem vlastně JENOM na začátku měla šanci být vidět a užívala si to pro ně (pro vás :P). No, ale jak jsem pak viděla ty záznamy (ty jsou všechny ZDE ve článku), tak tam stejně v záběru proběhla jen blonďatá šmouha a lidi mi posílali princtscreeny mě, i když jsem to často nebyla já :D. Ale člověku v ten daný moment udělá radost každá zpráva :). Děkuju!

Když už bylo před začátkem finále, tak musím říct, že v zákulisí byla skvělá atmosféra. Jako jasně, každý cítí nějaké to napětí, co se bude dít. Všechni holky se ale těšily a byly skvěle naladěné. Bylo tam trochu nestíhacího tlaku, ale to už k tomu patří a člověk se tím nechce “odladit” :D. Oblečené do našich bílých oblečků jsme se shlukly do kolečka a zpívaly si taková motivační hesla. Hlavně to vedla Stephanie, která vyhrála! 🙂 Já samozřejmě vše natáčela, takže to je ve videu.

Samotnou show jsem si užívala. Nijak mi moc nedocházelo, že na to třeba kouká celý svět. Když jsme nastupovaly na stage, tak jsme se tam “za oponou” motivovaly a koukaly, jak běží naše medailonky. Všechny naše vystoupení byly taneční, takže pro mě ideální a vlastně i nejpřirozenější pohyb na podiu. Od malička tancuju před lidma na soutěžích a vystoupeních, takže alespoň takhle se k tomu vracím.

Po těch tanečkách jsme všechny nastoupily v černých šatičkácha a čekaly na verdikt, kdo bude v Top20. To jsme trénovaly asi stokrát. Člověku se v ten moment honí v hlavě hrozně moc věcí. S holkama jsme si o tom potom i povídaly.

 Já jsem přemýšlela nad tím, jak to tedy bude. Bude to fér, že holky co se umisťovaly v těch všech soutěžních disciplínách postoupí? Objeví se tam jiné, o kterých jsem nikde neslyšela? Uslyším Czech Republic? Neuslyšela. Koukala jsem, kolik holek je z Evropy, kolik blondýnek a tam nějak vám to postupně dochází. Ono v TO doufáte, ale spíš počítáte s tím, že tam nebudete. Ze mě jsem nijak naštvaná nebyla, ale spíš mě štvalo, že nepostoupily holky, co tam prostě MĚLY být! Umisťovaly se v některých těch disciplínách, byly milý, krásný a nebyly umělý a napózovaný. Ano, mně by tam Top20 udělala ohromnou radost. Tak nějak jsem si i říkala, že kdyby fakt záleželo na těch průběžně získaných bodech, tak by to možná mohlo i vyjít. I když jsme se bavily s Dominican Republic o favoritkách (ona soutěže má v malíku, byla i v Miss Universe, tady byla nakonec v top3), tak říkala, že mě tam porota má. A ona byla hodně upřímná 😀 takže to nebylo takový to “kamarádský” – “ty tam budééš” a v hlavě si říkat, “vůbec ne ty “beach”:D. V šatně potom bylo trochu tišeji než před prvním vstupem na stage. Tak, každou to muselo mrzet a kdo říká, že ne, tak kecá. Jste tam několik týdnů, předchází k tomu neskutečný přípravy, stojí vás to docela dost peněz, času, třeba odložení školy, apod. Takže to TOP pozice by vám tu radost udělala. Hlavně nechcete udělat vaší zemi ostudu.

Já jsem si za celou dobu tam trochu srovnala hodnoty a uvědomila si ohledně sebe, tohoto světa a nějaké té budoucnosti dost věcí. Byla bych tak asi hodně odlišná Miss World. Pro ně absolutně nehodící se do plánů a představ. Člověk si tam může změnit chování podle těch jejich představ. Není to extra obtížné. Stojí to ale za to? Podle mě je lepší si to na trilion procent užívat, bavit se s holkama, čerpat všude inspiraci, názory, informace a nestreovat se – hlavně prostě sbírat ZÁŽITKY do života, o kterých budete jednou vyprávět třeba i svým vnoučatům. Brát to v klidu. Holky mi některé brečely na rameni, bylo toho na ně moc. Oni i ty jejich národní soutěže na ně docela vyvíjely tlak. A jo, taky jsem měla slabší chvilky. Ono to na člověka přijde. Je to přirozený, ale chce to ukočírovat a nenechat se strhnout. Mně přišlo, že se Miss World organizace ke všem chovala fakt stejně, byli na nás milý, vždy když jsem někam běžela, tak i bez jmenovky na mě volali “Heeey Czech Republic!”. Když jsem neměla v ruce kameru – tak se ptali, kde je :D. Prostě vás znali. Já můžu říkat tohle a nějaká jiná soutěžící to mohla vnímat jinak, ale já vám píšu můj pohled, podle mých zážitků :).

Po vyhlášení té top20 se holky postupně prošly a hned se volila top10. Těch nejlepších 10 poté čekal rozhovor a top5 ten nejvíc těžký rozhovor. Normálně se ptali na to, proč by ses zrovna ty měla stát Miss World. Letos ty otázky schválně změnili, ať je to napínavější a těžší. Holky si vedly skvěle! Byly tam všechny s perfektní angličtinou a v top5 byly opravdu ty nejlepší holky, co se na korunku hodily! Na ty otázky a odpovědi se můžete podívat TADY – je to video na YouTube Miss World, kde jsou ty rozhovory s top5 – je to od 10 minuty. Zkuste si na to sami taky odpovědět. Není to nic lehkého. My už byly v backstage převlečené do šatů a byly napjaté i za holky. Já když na to takto zpětně koukám, tak mám husí kůži i teď. Ono to ve vás prostě “to něco” zanechá. I když si to člověk třeba nepřizná, ale byly to všechno strašně silný zážitky a hlavně EMOCE!

Po vyhlášení jsme pak šly všechny na pokoj a čekala nás Gala korunovační večeře. Musela jsem mít zabaleno, protože jsem druhý den ráno měla jet už na letiště, i když jsem měla let až v 23 hodin. Měla jsem zabaleno? Ne :D.

Se Selinou nám pomalu i docházelo, že už se rozloučíme a bůhví, kdy se zase uvidíme. Dobrý spolubydlící vám pobyt vylepší o tisíc procent.

Na večeři to bylo strašne fajn. Nálada byla naprosto pohodová, všichni se bavili se všema, gratulovalo se, koukalo se na videa z celého pobytu a samozřejmě se furt fotilo :D.

A to jídlo – klasicky – božský!

Docela se pak rozjela i party. Já jsem šla spát docela brzo a na pokoj odepisovat co nejvíce lidem – a balit :D. Stačilo mi to ale akorát. Pokecala jsem s holkama, co jsem chtěla a byla sranda. Dokonce na finále přijelo i aktuální vedení naší České Miss, tak na večeři byli také. Všechno mi to přijde, jako by to bylo včera.

Moc vám všem děkuju, za tu podporu před Miss World při přípravách, při celém pobytu a za ty zprávy po finále. Snažila jsem se reportovat, co nejvíc a nejlépe umím, ať víte, jak to chodí a nahlédnete trochu do toho světa. Byl to určitě jeden z největších životních zážitků, protože to byla dlouhodobější záležitost. A doufám, že až naše další česká organizace, která bude vysílat další slečnu na světovou Miss, tak budou mít vztahu s tou světovou organizací, co nejlepší – ať už konečně ta ČR je v top10 ! :D.

Ještě jednou DĚKUJU!

 

2 komentáře

Péťa (Čtení pod lavicí) 7.5.2017 at 11:52

Mě přijde hrozné, že vás nikdo nenalíčil a neučesal 😀 víš jak, ne každá slečna je na takové věci expert. I když je asi pravda, že většina z vás s tím předem počítala, co?
Mě by třeba hrozně zajímalo, jak ve skutečnosti vybírají slečny do TOP20. vím, že se to nikdy nikdo nedozví, ale stejně 🙂 Ty jsi nás reprezentovala skvěle, Ája s Kristýnou taky. Je škoda, že to nevyšlo, ale určitě to není vaše chyba.

Reply
Lenka Koubová 8.5.2017 at 8:59

Naty, to je skvělý, upřímný článek. Úplně souhlasím s tím bodem, že každý po nepostupu cítit zklamání a kdo tvrdí že ne, lže. Muselo to být něco hrozného na psychiku. Pro Česko si ale stejně ta jednička ty! 🙂

eLblog

Reply

Leave a Comment