Tohle vám prostě musím ukázat! Opět vás zdravím z Panama City, kdy se to tu všechno už rozjelo! Postupně se seznamuju s lidmi a dneškem začínají fashion shows. Tímto článkem se chci ale vrátit dva dny zpátky k prvním dojmům z Panamy a hlavně hotelu! Ten je neskutečný a obrovský (taky jsem se první den ztratila :D) !
Na letišti mě vyzvedl tento milý muž, konkrétně tedy driver od fashion weeku, které jsou nám tu k dispozici. Byl s ním cestou fajn pokec, i když moc neuměl anglicky. To tady hodně lidí, ale vždy se snaží povídat a jsou strašně milí a vypráví o krásách Panamy! Z letiště to bylo tak 20 minut do hotelu. Cestou jsem byla nalepená na okýnko v autě, abych vysledovala, co možná nejvíc z blížícího se Panama City. Ten obraz, co se cestou před námi vyloupnul jsem nechápala – wow! Tak tohle je ono! Proto všichni říkají, pochopíte, až to uvidíte naživo.
Hotel se jmenuje Hard Rock Hotel Megapolis (odkaz zde). Hned při vchodu do hotelu jsem ztratila dech. Už jsem byla v hodně hotelích, krásných, ale TOHLE jsem ještě neviděla! Opravdu neskutečný! Vše v rock stylu, hudba, design, dekorace a kostýmy hvězd ve vitrínách všude po hotelu. Různě jsou i hesla, citáty či kousky textů známých umělců! Hned jsem to vše fotila a posílala (nejen) taťkovi a měla jsem nutkání projít všechny patra, ať vidím, kde co je :D.
Na recepci se mě ujal nějaký mladík, který mi sám od sebe řekl, že to co mám booklé je regular a že mi dá nějaký lepší pokoj, ať mám hezký výhled – tak, nenamítala jsem nic samožřejmě :D. Obzvláště po tom letu, jak jsem byla trochu mimo :D. Dal mi svoje číslo, ať mu napíšu, kdybych chtěla tipy. Pak mi volal i na pokoj jednou, jestli je vše v pořáku, takže servis na jedničku. A to i u kluka, co mi vezl kufry. Hned mi dával tipy a všichni si zkrátka chtěli strašně povídat. Ten balkon je nejlepší věc na celém pokoji, z toho výhledu každý den nemůžu! Děkuji ti, hodný muži z recepce.
Nejdřív zapadalo sluníčko, tak jsem si hned sedla a pozorovala to dění pode mnou. Přijde mi to jako nevídaný kontrast takového urban města a historických částí s karibským rázem! Má to tu neskutečnou atmosféru! A když se večer udělá tma, tak je to snad ještě hezčí! Hlavně to tu nikdy neusíná. Pořád tam dole jezdí tolik mini aut a slyším hudbu, že nevěřím, že je noc :D. Přes den se zase postupně odlévá voda, takže se ukážou na porvch kamínky a vypadá to skvěle! Potom, co jsem to tam vypozorovala všechno (a času na wifi :D) jsem se šla tedy projít po hotelu, co tu tedy ještě je a to se mi zastavil dech podruhé.
Rooftop bazén! S výhledy na celé město! To nepotřebuje víc to, jen, že jsem se pak hned běžela na posledních pár minut smočit! Hned u toho je místo, kde jsou snídaně, takže ty krásný výhledy jsou tu zkrátka odkudkoliv! Běžela jsem si tedy pro plavky na pokoj a ejhle, nějak jsem nedokázala trefit patro, kde je můj pokoj. Jak je to veliké, tak jsem jezdila patro po patru až jsem to nakonec našla. Má to asi 62 pater a je tu snad vše :D. Vždycky jsem vyběhla z výtahu a koukla na čísla, jestli už jsem správně. Bylo vtipný, jak jsem vždycky měla takových ten ulítaný výraz, když jsem byla sama a najednou kolem mě někdo šel a já nahodila strašně důležitý výraz, jako že nic a s klidem jsem zvolala „Hola!“ :D. A pak hned zase hleadala :D. Nakonec to bylo to první patro, kam jsem původně jela, jen jsemto musela oběhnout na druhou stranu a bylo to. Já jsem nechtěla jít na recepti k tomu klukovi, že nevím patro, že mi to tam ve výtahu předtím cvakl ten kluk se zavazadly! 😀
Koupačka byla rychlá, ale jako osvěžení po tom asi 18hodinovém cestování, bez spánku předtím ani tu noc letu jsem to velice ocenila :). Myslím, že je to jeden z – nejvícedechberoucích – hotelů, které jsem kdy viděla! Jo a – taky vám to připomíná Las Vegas?
Mějte se krásně!
1 comment
Natálko, strašně moc ti to závidím a taky přeju! Doufám, že jednou budu taky takhle cestovat za prací, která mě bude naplňovat jako tebe 🙂