Home OKRADLI MĚ V KALIFORNII – CO TEĎ?

OKRADLI MĚ V KALIFORNII – CO TEĎ?

written by Natálie Kotková 25.7.2018

Ahoj,

nevěřím, že se mi to opravdu stalo. Vážně mě okradli a jsem teď bez dokumentů, identity a všeho potřebného v Kalifornii?! Štípněte mě. Tady je to v odstavcích – celý proces a to, co se stalo.

JAK SE TO STALO?!

Celý den byl od rána takový jiný. Zpětně jsme se o tom bavily s Luckou (kamarádka, u které tu jsem na návštěvě). Byli jsme na osamělé pláži, jen naše partička a dva lidi sedící ve stanu. Byla pohoda. S Luckou jsme byly strašně šťastné, že jdeme spolu na surf, protože tu jsou teď velké vlny a to je pro nás nebezpečné. Včera ale na této pláži byly vlny o něco menší (i tak asi moje největší, co jsem kdy zkoušela jezdit) a tak jsme šli. S Luckou jsme si měly střídat jeden surf  a tak jsem šla do vody první, že pak přijdu. Na pláži jí ale nějaký kluk půjčil surf a tak připádlovala k nám a surfovali jsme všichni asi 2 hodiny. Potom jsme byli na pláži, od poledne do jedné, já telefonovala ve stínu s přítelem a parta usla. Pak jsem se vrátila a řekli mi, že jdeme ještě rychle do vody na půl hodinky a pak musíme jet. Lucka ještě potřebovala z mého telefonu napsat jejímu kamarádovi. Nechám jí tedy telefon, že skočím jen na začátek pláže na GoPro natočit záběr do videa a hned se vrátím, uklidím GoPro a půjdeme dál do vln. Vracím se pak tedy za 2 minutky a ona už jde taky do vody, tak jdu s ní – i s tím goprem.  Zůstáváme blízko pláže, věcí, ve “white water”, něco si natočím a za další 3 minutky jdu na pláž. Uklidit GoPro a jít do vln dál od pláže. A najednou. Batoh nikde. Kamarád zrovna přijde a tak se ho ptám, jestli ho nevzal, když tedy pospícháme a on, že ne. OK. Tak mě okradli? WHAT?! Já jsem ultra flegmatik a tak jsem nehysterčila. Prostě mi to ale spíš nedocházelo. Ještě nedochází teď. Ptali jsme se tam lidí. Hned. Jeden pán v červených šortkách říkal, že je viděl. Seděl u pláže, viděl ty dva –  Z TOHO STANU! – jak jdou nahoru po kamenech a už jsou na parkovišti a najednou ta holka běží zpět na pláž, vezme můj batoh a jdou pryč. Ok. Škoda, že ho nenapadlo se jich na něco zeptat. My hned potom vyběhli nahoru, ale nikde už nikdo nebyl. Zjistili jsme, že ty dva spali 3 noci v tom stanu na pláži, jsou homeless a holka byla pořád zdrogovaná. Proč? Na tu pláž chodí jen surfaři, všichni se tam znají, nechávají věci na pláži, protože se tam tohle neděje. Takový 4 postarší pánové, co jsou na pláži často a jeden z nich denně, věděli hned o koho jde, že se jim nezdáli a byli ještě víc naštvaní než-li já. Oni totiž ukradli ještě na surfy, co si tam právě jeden na pláži nechal. Prostě jsou na to zvyklý. Ti dva ve stanu se mi celou dobu zdáli, jako takový hezký pár, co si užívá den na pláži. A já jim asi zlepšila den.

O CO JSEM PŘIŠLA?

O všechno. Je zvláštní, že se to tak sešlo. Vždy mám pas na ubytování, mobil v jiné tašce, jen jeden foťák a už vůbec ne peněženku. Bylo nás ale víc a to si vždy všechno navzájem hlídáme a tak jsme to vzali s sebou. Takže pápá – Olympus foťáku, Sony kamerko, peněženko se všema dokladama, nabíječky, powerbanko, oblíbený řetízku ze Srí Lanky (srdcovka), přívěšku pro štěstí, baterky na gopro a foťáky, kabely, košile a prádlo. A HLAVNĚ pápá – pasu. Hezké. Oni si za to koupí nějaké ty drogy, jídlo, nevim… Já jsem teď v US bez identity 😀 .

Nejvíc ze všeho mě ale mrzí ty věci, které neměly materiální hodnotu. Mrzí mě ten přívěšek pro štěstí k narozeninám od přítele, který beru vždy do vln, protože je s vlnou a znamená, že mám “jeho s sebou”. Bloček, kam jsme si na pláži s kamarádkou psaly zážitky a plány na naše California Adventure… Jde mi o ty věci, které pro mě znamenají nějakou vzpomínku a teď i čas, protože toho budu muset teď řešit dost.  Třeba dnes jsme měli Taco Tuesday a já nikam nemůžu, protože nedokážu, kolik mi je a ani do Mexika se nepodíváme. Proč to vzali v ten moment, kdy jsem na ně vlastně viděla z vody a na při těch dvou hodinách, jak jsme byli všichni daleko ve vlnách?!

Fotky a videa a většinu kontaktů mám zálohovanou, tak to snad bude vše v pořádku :).

CO DĚLAT JAKO PRVNÍ?

Nevěděla jsem. Lucka nemá americké číslo ani simku, vždy se používala moje, kterou jsem si tu koupila.  Lidi na pláži ale pomohli, protože byli všichni strašně naštvaní. Kamarádi zavolali policii a ta potom přijela asi za hodinu. Hezký. My museli tedy čekat na místě, protože jsme nevěděli, kdy přijedou. Nemohli jsme tak běžet a hledat je. Kamarádovi půjčil jeden z těch postarších pánů kolo a tak jezdil po pláži a všude kolem a hledal je. Blbý bylo, že jsme věděli, kudy šli, ale nemohli jsme tam jít. To bylo ale asi dobře, bůhví, co by nám třeba provedli, když byli pod nějakým “vlivem”. Volali jsme na moje americké číslo a telefon byl vypnutý. Policie je důležité kvůli pojišťovně, náhradě škody po návratu domů.

Policie přijeli, ptali se mě na otázky, vyplnili jsme report, dali mi case number a mám čekat. To bylo vše. Tak jsem pak psala a volala rodině, přítelovi kvůli – blokaci karty, sim karty, google účtu apod. Nic moc nejde, když je v ČR půlnoc a vy jste bez mobilu 😀 . Přijel tedy jiný kamarád s autem (ten předtím, který nás vezl musel do práce), tak jsme byli i bez auta. Věděli jsme, že ti dva odešli po svých, nemají auto, jen stan a ty dvě ukradená prkna a můj batoh. Tak jsme šli kouknout tou cestou nahoru.

NAŠLO SE NĚCO?

První jsem uviděla moji lahev na pití vyhozenou u koše. To ve mě hrklo -jooo oni určitě zbytek nepotřebnýho vyhodili do toho koše. Hlavně ten pas apod. Prohledali jsme koš a nic tam nebylo. Šla jsem dál, do toho mi volal brácha, Lucka tam prochází křovím a najednou vidím za plotem hozený můj batoh. Nechápu, že ho fakt vidím! Sáhnu po něm, zařvu na Lucku, ale nic v něm není. Ale víte co? Nechali mi tam jen knížku a pak ten bloček a tužku. Děkuji. Za bloček jsem ráda, ale proč vzali ten pas? A kapesníčky, ve kterých jsem měla ten řetízek? Potom jsme chodili dál a popojížděli autem, při tom jsem řešila google účet a uvědomila jsem si, že bez české simky se nedostanu do svého Instagramu (mám dvojí ověření, aby se mi tam nikdo nedostal). Tak jsem zvědavá, jestli mi můj účet dají zpátky, to bude také dlouhý proces. Potom už jsme nenašli nic. Jeli jsme na ubytování, já šla hned na notebook zjišťovat věci a pak jsme se pořádně šli najíst.

CO TEĎ?

Jdu spát. Celý den byl fakt jízda a já si to opravdu neuvědomuju. Musím ale koupit nový telefon, simku, ať si všechno obvolám. Všechny ty blokace mou osobou a zavolat na ambasádu. Ty mi řeknou snad další kroky. Určitě ale povedou do LA, kde ambasáda sídlí. V ČR budu dělat doklady znovu a potom dokoupit veškerou tu techniku a baterky…

POZITIVNĚ NA ZÁVĚR!

Víte, že se ve všem snažím najít tu světlou stránku. Co jsem našla v tomhle? Všechno se děje z nějakého důvodu! Třeba – kdybych se vrátila dát to GoPro do tašky a šla do těch velkých vln znovu, tak se mi mohlo něco opravdu vážného stát (nebezpečné to bylo a já mám respekt). Vzali by mi i GoPro 😀 .

Třeba bysme jeli na čas v ty dvě hodiny a stala by se nám nějaká bouračka a něco nás muselo zdržet. Třeba jsme s Luckou neměly jet do toho Mexika, tam je to přeci jen pro holky nebezpečné. Třeba ten fakt, že jsem tu vůbec nespala a v noci v Kalifornii = ve dne v Praze pracovala a pak byla vzhůru celý den – tak toto bylo znamení zase zpomalit. Užívat si to třeba bez neustálého focení a točení. Jen škoda, protože to s vámi ráda sdílím Beru to takhle, jsme zdravé, nic se nám nestalo a to je nejdůležitější. To ostatní se nějak vyřeší. Jen to vezme čas. Je fajn, že nás ale teda čeká ještě cesta do LA  a mimo to veškeré papírování a čekání třeba bude i sranda. Je to trochu jiný zážitek, ale tak to k životu patří. Hlavně se z toho ne… a snad se domů tedy dostanu a náhradní pas mi vystaví rychle :D. Budu dávat vědět! Je vtipný, že před 4 lety jsem byla poprvé a naposledy (do teď) v Californii a vymkla jsem si tu kotník (pamatujete?!) a měla jsem tahanice po nemocnicích a pak hodně řešení s pojišťovnou, teď se stalo toto. Tak snad mě Cali už příště bude mít radši :D.

Mějte se krásně a snad se vám to nikdy nestane! Buďte opatrní!

10 komentářů
6

10 komentářů

Veronika 25.7.2018 at 10:19

Naty to mě mrzí :((( Úplně tě chápu s těma věcma, který pro tebe něco znamenají. Ale asi máš pravdu s tím, že je to nějaké znamení :))) Tak snad se to vyřeší co nejlíp 🙂

Reply
Barbora 25.7.2018 at 12:00

Hlavně, že jste obě zdravé a jste v pořádku. Čert vem to ostatní, to není životně důležité. Přeju pevné nervy, pozitivní myšlenky, žádné trápení a co nerychlejší vystavení dokladů!

Reply
Alena Uzlova 25.7.2018 at 23:44

Ahoj Natalko.. Mrzí mi co se ti stalo, hlavně jak si zmínila že to byli fetky, tak to mi vadí nejvíc.. ACH JO… Takže se drž, v poho dojed domu, doma v objetí bude líp ❤️ Hlavně že se ti nic nestalo….

Reply
Verča 26.7.2018 at 1:15

Tak, ako si povedala, hlavné je, že sa nič nestalo❤.
Hlavne ma mrzia tie veci, ktoré pre teba niečo znamenali💔. Ten prívesok od priateľa? Páni… Ostatné veci sa už nejako dokúpia alebo vyriešia, ale keš vieš, z akej lásky ti ho dal a ono je to preč💔.
Držím palce, nech sa všetko dovre vyrieši❤

*ja som sa čudovala, prečo nie sú stories😂

Reply
Šárka 26.7.2018 at 21:08

Moc mě to mrzí, ale obdivuji, jak to bereš. To pozitivní nakonec mě neuvěřitelně inspirovalo a pokusím se na věci taky víc dívat takhle! 😉

Reply
Kamca 27.7.2018 at 7:38

Ty jo 🙁 Tak to přeju hodně sil do vyřizování :). A pro příště si nenechávej takhle batoh ani na vteřinu bez dozoru. Nejlepší je takový věci si na pláž vůbec nebrat. A už vůbec nespoléhat na to, že se to tam neděje, náhoda je blbec :-/.

Reply
Linda 28.7.2018 at 9:10

Drzim place, at vse dobre dopadne!

Reply
Ema 28.7.2018 at 13:21

Držím palce ať vše dobře dopadne. ☺️

Reply
Lenka 28.7.2018 at 18:27

Ahoj moc mě mrzí že máš na cestách takové nepříjemnosti ale určitě se tím nenechej odradit hlavně mě zamrzelo že k vůli takovým dvou zlodějským hovadům chceš vynechat Mexiko protože to je ta nejkrásnější země jakou jsem kdy navštívila a určitě stojí za to navíc když ráda surfuješ poprvé jsem byla na surfu právě v Mexiku a atmosféra jakou jsem zažila v Puertu Eskondidu a okolí se ani nedá popsat ale projela jsem spousty státu od jednoho pobřeží k druhému a nikde jsem nebyla zklamaná a nesetkala jsem se nikdy se zloději Mexiko má hodně špatnou pověst a myslím si že úplně zbytečně ale je pravda že jsem tam po většinu času byla se dvěma kamaradama:) Snad už se ti nic podobného nikdy nepřihodí mám moc ráda tvé stránky jsi pro mě inspiraci 🙂

Reply
Ajna 29.7.2018 at 8:38

Tak to ti tleskam ve stoje. Ja bych se z toho totalne slozila. Nemam nic zalohovany, takze bych mela vsechny vzpominky v haji, na vsechno si setrim, takze bych nemohla jit a koupit vse nove, ted to vyrizovani dokladu, nesnasim urady. . .ze me nekdo neco nekdy ukradne je moje nocni mura. Vazne obdiv, ze si to vzala takhle dobre a jeste v cizi reci hned vse vyresila. :-):-):-)

Reply

Leave a Comment